Proti minulým letům, kdy jsem „na lov“ smírčích křížů ať už doma v Čechách nebo v sousedním Německu vyrážel nejméně jednou měsíčně a kříže do sbírky přidával po desítkách, se mi v koronavirovou pandemií pokaženém roce 2020 podařilo ealizovat jen dvě „křížovnické“ expedice. Poprvé jsme si s Maruškou (a samozřejmě s Britou) vyjeli po odeznění jarního „lockdownu“ do Bavorska, do mně zvlášť milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald). Po dvou „výpravách“ v první půli července 2019, během kterých jsme tady s Britou nasbírali 22 křížů, jsem měl na plánu dalších 11, ale při hledání osmého u osady Braunetsrieth jsme (mou vinou) zabloudili, kříž nenašli, ztratili spoustu času, a domů se vraceli s pouhými sedmi zářezy. Podruhé, a pro tento rok už naposledy, jsme si zajeli až v prosinci se Štefanem Žáčikem na Tachovsko, kde jsem si připsal sedm nových nálezů. S přírůstkem pouhých 14 kousků tak byl rok 2020 vůbec nejchudším za 13 let od října 2007, kdy jsem téhle nezhoubné vášni propadl. Zobrazit další »

V půlce posledního týdne před Vánocemi a dva dny před tím, než „spadla klec“ v podobě dalšího zpřísnění protiepidemických opatření jsme se s kolegou Štefanem Žáčikem vypravili pohledat pár křížů na Tachovsko. Namířeno jsme měli do oblasti jižně od dálnice D5, kde jsem při předchozích výpravách zažil nejedno zklamání, neboť křížů je tady sice jako máku, ale jsou z větší části důkladně poschovávané hluboko v lesích daleko od lidských sídel. Tentokrát jsme si naplánovali sedm křížů, pět v lese mezi Starým Sedlem a Tuněchody a dva v údolí Výrovského potoka, a všechny jsme našli. A všechny na první pokus, zásluhou naší pečlivé přípravy a zejména pak znalosti GPS souřadnic, které s úctyhodnou pečlivostí zaměřil a všem kolegům gratis poskytl kolega Rajsigl z Liberce. Díky Zdeňku!! Zobrazit další »

Po téměř přesně rok trvající pauze jsme se zase jednou vydali do Bavor, pohledat pár křížů v nám milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald) kolem města Vohenstrauß. Po dvou „expedicích“ v první půli července loňského roku, kdy jsme v této oblasti s Britou nasbírali dvaadvacet křížů, jsem měl na plánu dalších jedenáct, ale výprava, na kterou jsem vylákal i mou drahou ženu Marušku, skončila neslavně. Při hledání osmého kříže u osady Braunetsrieth jsme na cestě s příznačným jménem Marterlweg zabloudili, kříž nenašli a k autu se vrátili až po nějakých dvou hodinách trmácení po lesích díky nějakým místním starouškům, kteří se nad námi slitovali a zpátky do Braunetsrieth nás odvezli svým vozem. Nutno přiznat, že hanba padá plně na moji hlavu, s mizerným německým značením jsem měl počítat…

Zobrazit další »