Archiv kategorie Smírčí kříže

Dobrodružství v Hornofalckém lese

Po téměř přesně rok trvající pauze jsme se zase jednou vydali do Bavor, pohledat pár křížů v nám milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald) kolem města Vohenstrauß. Po dvou „expedicích“ v první půli července loňského roku, kdy jsme v této oblasti s Britou nasbírali dvaadvacet křížů, jsem měl na plánu dalších jedenáct, ale výprava, na kterou jsem vylákal i mou drahou ženu Marušku, skončila neslavně. Při hledání osmého kříže u osady Braunetsrieth jsme na cestě s příznačným jménem Marterlweg zabloudili, kříž nenašli a k autu se vrátili až po nějakých dvou hodinách trmácení po lesích díky nějakým místním starouškům, kteří se nad námi slitovali a zpátky do Braunetsrieth nás odvezli svým vozem. Nutno přiznat, že hanba padá plně na moji hlavu, s mizerným německým značením jsem měl počítat…

Zobrazit další »

1 komentář

21. březen 2020 v Lokti

Žádné komentáře

Žádné komentáře

Motiv kříže na kresbách Karla Hynka Máchy

V nevelké vesničce Přibyslav, ležící asi tři kilometry jihovýchodně od Nové Paky na staré silnici do Pecky, se nachází jeden z nejkrásnějších kamenných křížů na východě Čech. Robustní, víc jak 130 cm vysoký pískovcový monolit ve formě středověkých smírčích křížů, s druhotně vytesaným reliéfem Krista na kříži a lebkou se zkříženými hnáty pod ním, stojí v rohu zahrady stavení číslo 27, v létě poněkud zakrytý přerostlými větvemi vedle rostoucí jabloně. Můj „problém“ s tímhle křížem vzal počátek někdy na jaře roku 2017, kdy jsem si připravoval podklady pro dovolenou, kterou jsem chtěl strávit v oblasti Českého ráje. Zaujalo mě sdělení, že právě tento kříž si „do svého deníku nakreslil Karel Hynek Mácha v roce 1833“. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Jeli jsme s Britou pro zelí do Plzně,
vrátili se bohatší o tři kříže

Každý rok je na mně, abych obstaral zelí na nakládání, letos jsem to vyřešil tak, že jsem požádal přítele Václava, aby mi v Křimicích koupil zelí už nastrouhané, že si pro ně přijedu do Plzně. Zabil jsem tak jednou ranou hned tři mouchy: nemusel jsem se v sokolovském Kauflandu strkat u palet s pytli zelných hlávek, navštívil jsem v Plzni svého nejmilejšího přítele a cestou zpátky jsem si připsal tři nové (tedy pro mě nové) smírčí kříže. Mohly být i čtyři, jenže cestou k tomu čtvrtému začalo z doposud prosluněné oblohy šíleně pršet, takže jsme z lesa zbaběle utekli do auta a kříž oželeli.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Dobře strávený den ve Stříbře

Při zvažování, kam vyrazit na první podzimní „lov smírčích křížů“, hrály tentokrát hlavní roli jízdní řády. Vzhledem k absolutní neschopnosti naší slavné policie, která ani po pěti měsících nedokázala uzavřít vyšetřování dopravní nehody, jejíž obětí se stal náš SWIFT, totiž musíme spoléhat na vlaky. Ke cti našeho „Národního dopravce“ ovšem nutno říct, že nás tenhle dopravní prostředek zatím vždy dokázal dopravit na místo určení včas, v pohodě a po zavedení „Babišových“ slev i levně. Tentokrát vyhrálo Stříbro; ze Sokolova je to po kolejích 102 km, doba jízdy (i s přestupem v Chebu) hodina a 35 minut a jízdné tam a zpátky dělalo neuvěřitelných 122 korun, z toho rovných 50 stála jízdenka pro pejska. Volba Stříbra se ukázala dobrou i jinak, užili jsme si pěkného města a do mojí galerie kamenných křížů přibylo dalších pět pěkných kousků. Stříbro bylo holt zlaté… Zobrazit další »

Žádné komentáře