Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rubrika: Smírčí kříže Strana 2 z 22

Pouť za „osmým divem světa“ a dva kříže k tomu

Loading

Byl poslední den srpna, když jsme se během letošních prázdnin už potřetí vydali do Vogtlandu. V itineráři jsme měli dvě „nej“ – nejdelší přehradní hráz v Sasku a největší cihlový most na světě, křížový kámen v obci Limbach a kamenný kříž v údolí potoka Kemnitz u osady Kleinzöbern, poslední dva kousky ze čtyřiceti evidovaných na webu suehnekreuz.de v oblasti Vogtland. Expedice, na kterou jsem pozval svou ženu Marušku a vnučku Terezu, byla úspěšná, navštívili jsme všechny čtyři naplánované lokality a dokonce jednu navíc, a to všechno bez jediné navigační chyby a – světe div se! – bez objížděk.

Požehnaná země Hornofalcká vydala další tucet křížů

Loading

Po dvou cestách do saského Vogtlandu se mi zastesklo po zemi na smírčí kříže nejbohatší, a tou je bezesporu Bavorsko. A tak jsme se s mojí sestrou Evou vydali na krátký polodenní výlet kousek za hranicemi do oblasti, které my Češi říkáme Horní Falc. Na poměrně malém kousku téhle požehnané země mezi městy Erbendorf a Wiesau jsme během necelých tří hodin viděli rovný tucet středověkých smírčích křížů, jeden hezčí než druhý.

Vogtland letos podruhé, a zase osm křížků

Loading

Navnaděný úlovkem osmi křížů z expedice v půli července, vydal jsem se ještě před koncem měsíce do Vogtlandu podruhé, a přibylo jich dalších osm. Abych si mohl tuhle krásnou oblast „odfajfkovat“, mi dneska chybí už jen dva kříže na katastru obce Großzöbern / Kleinzöbern, které jsme opět museli z časových důvodů oželet. Na vině zdržení tentokrát nebyl navigační omyl, nýbrž několik poměrně dlouhých „umlajtungů“, kvůli kterým se cesta z předpokládaných asi 210 protáhla na celých 240 kilometrů.

Osm křížů z Vogtlandu

Loading

Po dlouhých sedmi letech jsem se v půli července vydal do milé oblasti saského Vogtlandu. Naposledy jsem tam byl v roce 2015, kdy jsme o „uplakané“ adventní neděli s Maruškou nasbírali deset pěkných kamenných křížů, teď jsem si naplánoval malý okruh kolem Olešnice (Oelsnitz) přes osm lokalit s devíti kříži. Plán se nepovedlo tak úplně naplnit, devátý kříž jsme nakonec kvůli strašlivému vedru a dusnu vzdali a domů se vraceli s pouhými osmi zářezy.

Objevování Tachovska pokračuje

Loading

Po víc jak půl roce, kdy jsem se věnoval takovým kratochvílím, jako byly silvestrovský pobyt na „JIPce“ karlovarské chirurgie nebo dvě krátké hospitalizace na koronárce tamtéž, jsem se na prahu léta sám uznal za zdravého natolik, abych se mohl opět věnovat tomu, co mě opravdu zajímá. A tak jsem se v pondělí 20. června vypravil vlakem do Stříbra, kde mě čekal „starý“ (ovšemže o čtvrt století mladší než já) kámoš Vendis. Společně jsme pak vyrazili za kamennými poklady Tachovska, a do odpoledne do mé databáze přibyly tři velmi ceněné „úlovky“.

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák