9 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

Poslední dvě „expedice“ do Bavor, které jsem si dopřál během svého třítýdenního léčebného pobytu, byly jen krátké odpolední „odskoky“ do revíru Františkovým Lázním nejbližšího. Při tom prvním jsem vyhledal pět kamenných křížů na katastru města Hof a na zpáteční cestě ještě další dva, z nichž ten druhý jsem si vlastně mohl odpustit.

Wölbattendorf

První nález jsem si k dobru připsal v osadě Wölbattendorf, místní části města Hof asi 6 km na západ od centra stranou frekventované státní silnice B15 ve směru na Helmbrechts. Jednoramenný žulový kříž stojí kilometr na západ od vesnice u staré silnice do Leupoldsgrünu. Podle místní legendy byl postavený na místě, kde zdejší rolníci k smrti ubili ovčáka za to, že nedodržoval sjednané termíny pastvy a opakovaně tím způsoboval škody na úrodě. Až po ramena do země zapadlý kříž byl v roce 1988 vykopán a na původním místě opět postavený.

Waldstück Zobelsreuth

Ze čtyř křížů, uváděných přímo ve městě, jsem nejdříve vyhledal kříž v malém parčíku „Waldstück Zobelsreuth“ ve čtvrti Münsterviertel v jižní části města. Žulový, 135 cm vysoký kříž s malými rameny stojí asi 200 metrů jižně od kostela Christuskirche na ulici Zeppelinstraße. Váže se k němu legenda o „polosedlákovi“ (v originále Halbbauer) z Krötenbrucku, který jel domů opilý a na tomhle místě spadl z koně a zabil se.

Rähmberg

Další dva kříže jsou přímo ve městě, kde se dá kupodivu na mnoha místech snadno a velmi lacino parkovat; parkovací automat na Fischergasse, asi 400 metrů od krásného novogotického kostela Panny Marie v historickém centru města, po mě chtěl minimální taxu 50 centů a za to jsem tam mohl stát šest hodin! Jen pár kroků od parkoviště je zhruba v půlce strmě stoupající uličky Rähmberg vpravo od cesty kaskádovitý parčík a v něm mohutný žulový kříž s klínovitě rozšířenou hlavou. Torzo kříže bez nohy bylo náhodně objeveno v červenci 1991 při stavebních pracích na silnici před domem čp. 8  a v roce 2007 byl kříž znovupostavený na původním místě leč na nepůvodní noze.

Kreuzsteinstraße

Na spodním konci náměstí Altstadt před kostelem Panny Marie odbočuje na západ ulička Kreuzsteinstraße a na ní, pár kroků od semafory řízené křižovatky s ulicí Marienstraße, se nachází hostinec „Zum Kreuzstein“. Nad schodištěm ve vchodu do ní je od roku 1970 zazděné metr vysoké torzo žulového kříže s pouhým náznakem hlavy a levého ramene. Před tím stálo dlouhé roky na vedlejším pozemku, kde je dnes parkoviště (pro hosty restaurace) a ještě v roce 1937 se na něm prý dal rozeznat vyrytý symbol nože a nějaké ornamenty. Hospoda měla, když jsem tam byl, právě zavřeno (otevírací doba 11-14 a 17-22 hod.), kříž je ale přes prosklené dveře dobře vidět a dá se i vyfotit.

Park Theresienstein

Čtvrtý a poslední hofský kříž se nachází v severovýchodní části města v parku „Theresienstein“. Autem se dá dojet až na okraj parku na místo, kde z ulice Heiligengrabstraße odbočuje doprava Gumpertsreutherweg, po ní pak pěšky asi 130 metrů a na první odbočce doprava po dalších zhruba sto metrech je ten kříž. Necelých půl metru vysoké torzo s pouhými náznaky ramen a hlavy se ztrácí u paty vzrostlého stromu v křoví a je snadno k přehlédnutí. Na temeni má upevněný plochý křížek 30 x 30 cm ze 4 cm širokého ocelového pásu.

Schloßgattendorf

Do vesnice ležící 7 km východně od Hofu při silnici do Regnitzlosau nebylo snadné se dostat, hlavní cesta ze silnice do vsi od severozápadu (Burgstraße) byla totálně rozkopaná a druhá cesta od východu (Lindenstraße) tak úzká, že jsem jen trnul, abych tam někoho nepotkal. Pozdně středověký žulový kříž s rameny širšími než je jeho výška 80 cm stojí přímo v obci na rozcestí, kde z ulice Kirchweg odbočuje stará cesta do Kirchgattendorfu. Podle místní pověsti pochází z doby husitských válek, podle jiné měl označovat hrob vojáka.

Draisendorf

První den v okrese Hof jsem už na cestě „domů“ zakončil ve vesnici Draisendorf 4,5 km severozápadně od Rehau. Stářím poznamenaný, 120 cm vysoký žulový kříž s pouhými náznaky ramen stojí na západním okraji osady u cesty na Kautendorf a teprve u něj mi docvaklo, že u něj jsem byl už v roce 2013. Kříž je zmiňovaný už v hofské zemské knize (Hofer Landbuch) z roku 1502 a vážou se k němu hned tři legendy: Podle první zde byl za třicetileté války zraněn a pohřben voják, podle druhé se zde údajně pozabíjeli dva francouzští vojáci nebo důstojníci a podle třetí se tu měli svými noži vzájemně ubodat dva pasáci.

CHYBA - album https://jirkali.rajce.idnes.cz/2022-11-03_Treti_cesta_do_Bavor_-_mesto_Hof/ nebylo nalezeno.

Sdílejte tuto stránku: