Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rubrika: Tipy na výlet Strana 1 z 14

Jaro 2022 v „Sokolovském krasu“

 39 zhlédnutí celkem

Pojem „Sokolovský kras“ je samozřejmě kolosální pitomost. Vápence, dolomity či sádrovce a další jim příbuzné ve vodě rozpustné horniny, které jsou základními „stavebními kameny“ krasových oblastí, se totiž v Sokolovské pánvi nevyskytují ani náhodou. Přesto však i tady se dají najít přírodní výtvory typické pro krasové oblasti, jako jsou závrty, skalní dutiny a dokonce i slušně prostorné jeskyně.

Jak jsme se chystali na jadernou válku

 34 zhlédnutí celkem

Jediným místem, odkud je vidět celé město Karlovy Vary, lázeňskou část se všemi kolonádami, barokním chrámem sv. Maří Magdaleny a Vřídlem, současné centrum města s monstrózní budovou Thermalu, všechna karlovarská předměstí a navíc i hodný kus okolní krajiny zarámované hřebeny Krušných hor, je vrcholek Bukové hory, známé dnes spíše pod názvem Tříkřížový vrch. Jméno dostal podle (kdysi zdaleka viditelných) tří velkých dřevěných křížů, vztyčených na vrcholku v polovině 17. století, a vyhlídkový altán, postavený zde v roce 2000 (a po totálním zničení vandaly v roce 2003 obnovený v roce 2006), patří dnes k nejnavštěvovanějším vyhlídkám v okolí lázeňského města.

Počty lidí, kteří se sem, do nadmořské výšky 554 metry každoročně vyškrábou, aby se pokochali téměř panoramatickým výhledem na město, se těžko odhadují, musí jich ale být desetitisíce. Poměrně frekventované je tohle místo i v současném, vycházkám nepříliš přejícím období, vždyť právě nyní, kdy okolní stromy jsou bez listí, je výhled odtud nejhezčí. Jen málokdo si přitom kochání uvědomí, že altán, ze kterého se rozhlíží, je postavený na střeše betonového bunkru.

Úspěšná rodinná expedice na nejvyšší horu Sokolovska Špičák

 44 zhlédnutí celkem

Kdysi mě bavilo, zdolávat nejvyšší vrcholy hor všude, kam mne osud zavál. Na kontě tak mám nejvyšší horu Československa Gerlach i nejvyšší horu současného Česka Sněžku, jizerskohorský Smrk, lužickohorský Luž, oba nejvyšší vrcholy Krušných hor, tedy Klínovec u nás a Fichtelberg v Sasku, nejvyšší vrchol Českého lesa Čerchov a samozřejmě i nejvyšší vrchol Slavkovského lesa Lesný. Zatím poslední „top“ kopec v mé sbírce je krušnohorský Špičák.

Minerálka Břetislav u Plesné, nejradioaktivnější pramen v republice

 12 zhlédnutí celkem

Člověka vždycky potěší, když může navštívit cokoli, co se pyšní předponou „nej“, Proto jsou v takové oblibě pyramidy v egyptské Gíze, Grand Canyon na řece Colorado v USA nebo Velká čínská zeď. K jednomu takovému „nej“ jsme se na začátku prázdnin vypravili i my, naštěstí jsme se nemuseli trmácet nijak daleko. Naše „nej“ se totiž nachází v zalesněném svahu asi sto metrů nad železniční tratí z Františkových Lázní do Saska zhruba kilometr na jih od stanice Plesná. Tady byl před pěti roky, v červnu 2016 výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty UK v Praze objevený minerální pramen, který se po zevrubném zkoumání ukázal být nejradioaktivnějším povrchovým vývěrem v celé naší republice. Rok poté byl zachycený a vyvedený do malého kamenného pomníčku, ke kterému vede od železniční zastávky Plesná žlutě značená turistická pěšina.

Flaschnerovy skály u Hroznětína

 15 zhlédnutí celkem

Kdo by chtěl poznat „jedno z nejtajemnějších a negativní silou nabitých“ míst Karlovarska musí navštívit starobylé město Hroznětín, a ty „negativní síly“ hledat v jeho blízkém okolí. Za návštěvu ovšem stojí i samotný Hroznětín, město s více než osmisetletou historií. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1213, kdy český král Přemysl Otakar I. daroval zdejší dědičný statek s trhovým právem jako odměnu za „vojenské zásluhy“ jednomu z nejmocnějších západočeských šlechticů té doby, zakladateli tepelského kláštera Hroznatovi.

Za zelenými svědky staleté historie zaniklé obce Popov u Jáchymova

 14 zhlédnutí celkem

Jako návrat na „místo činu“ po dlouhých čtrnácti letech bych mohl prezentovat výlet, který jsme si s Britou udělali  v úterý 18. května. Cílem bylo pořídit aktuální fotky ke článku pro MF Dnes o osudu téhle lokality a o památných stromech, které zde rostou jako poslední žijící pamětníci její staleté historie. Měl to být už třetí můj opus na tohle téma, první jsem psal pro „Karlovarky“ v roce 2002, kdy v premiérovém ročníku ankety Strom roku zvítězil Popovský jasan, druhý v roce 2007 pro web karlovarských cyklistů, ten si ostatně můžete přečíst zde. Počasí tentokrát nevěstilo nic moc dobrého, a tak jsem to risknul, zajel autem přes všechny zákazy až na místo, vešel se akorát mezi dvě důkladné přeháňky, svůj úkol splnil a výsledek dnes mohu přeložit i svým věrným čtenářům na tohle blogu:

Strana 1 z 14

© Jiří Linhart 2011 - 2022  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák