Za první reportáží právě započatého roku 2023 jsem se vydal hned „na Tři krále“ do jižního kouta karlovarského okresu, kde se zhruba 10 km jižně od Toužimi v mělkém údolí Úterského potoka rozkládá osada Branišov. Vesnička písemně prvně zmiňovaná už v roce 1322, nejspíš nikdy nebyla bůhvíjak velkým sídlem, na zdejším pomníku padlých z 1. světové války je jen jediné jméno. Dnes je Branišov místní částí města Toužimi s pouhými 22 adresami a v roce 2011 tu napočítali jen osm trvale žijících obyvatel. Osada sama o sobě není nijak zajímavá, jedinou zdejší pamětihodností je na návsi rostoucí stoletý dub s obvodem kmene skoro čtyři metry a rozložitou korunou o šířce 26 metrů, považovaný za jeden z nejhezčích stromů Karlovarska. Zajímavé cíle pro milovníky historie a památek se nacházejí daleko od zastavěné části obce.

Číst více

Pojem „Sokolovský kras“ je samozřejmě kolosální pitomost. Vápence, dolomity či sádrovce a další jim příbuzné ve vodě rozpustné horniny, které jsou základními „stavebními kameny“ krasových oblastí, se totiž v Sokolovské pánvi nevyskytují ani náhodou. Přesto však i tady se dají najít přírodní výtvory typické pro krasové oblasti, jako jsou závrty, skalní dutiny a dokonce i slušně prostorné jeskyně.

Číst více

Jediným místem, odkud je vidět celé město Karlovy Vary, lázeňskou část se všemi kolonádami, barokním chrámem sv. Maří Magdaleny a Vřídlem, současné centrum města s monstrózní budovou Thermalu, všechna karlovarská předměstí a navíc i hodný kus okolní krajiny zarámované hřebeny Krušných hor, je vrcholek Bukové hory, známé dnes spíše pod názvem Tříkřížový vrch. Jméno dostal podle (kdysi zdaleka viditelných) tří velkých dřevěných křížů, vztyčených na vrcholku v polovině 17. století, a vyhlídkový altán, postavený zde v roce 2000 (a po totálním zničení vandaly v roce 2003 obnovený v roce 2006), patří dnes k nejnavštěvovanějším vyhlídkám v okolí lázeňského města.

Počty lidí, kteří se sem, do nadmořské výšky 554 metry každoročně vyškrábou, aby se pokochali téměř panoramatickým výhledem na město, se těžko odhadují, musí jich ale být desetitisíce. Poměrně frekventované je tohle místo i v současném, vycházkám nepříliš přejícím období, vždyť právě nyní, kdy okolní stromy jsou bez listí, je výhled odtud nejhezčí. Jen málokdo si přitom kochání uvědomí, že altán, ze kterého se rozhlíží, je postavený na střeše betonového bunkru.

Číst více