Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Autor: Jiří Linhart Strana 6 z 35

Památky industriální architektury ve Svatavě chátrají, že by to někoho bůhvíjak trápilo, se nezdá

 40 zhlédnutí celkem

V době, kdy jsme sice už nesměli překročit hranice okresu Sokolov, ale do sousední vesnice jsme ještě směli, jsme v prvních dnech března s Britou navštívili Svatavu. Chtěl jsem si tam vyfotit jednu stavbu, jakých je dneska k vidění už  opravdu málo, a dát tu fotku některého z kvízů, kterými si „my kluci, co spolu chodíme“ zpestřujeme už pomalu rok trvající období, kdy se kvůli nekonečnému seriálu karantén a uzavírek prakticky nemůžeme vidět. No a když už jsem byl u toho hajzlíku, a protože bylo docela hezky, napadlo mě projít se podle řeky a podívat se, jak dneska vypadá svatavská přádelna, do které jsem ve druhé polovině 70. let (samozřejmě minulého století) pravidelně zajížděl jako řidič ČSAD. Návrat na „místo činu“ po více než čtyřiceti letech mě inspiroval k napsání článku, který k mé radosti rychle a pěkně vypravený vyšel v karlovarské mutaci deníku MF Dnes. Tady si ho můžete přečíst a prohlédnout si i fotky, které se do „papírových“ novin nevešly:

Koronavirový rok 2020?
Všechno zlé je pro něco dobré…

 35 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes

Proti minulým letům, kdy jsem „na lov“ smírčích křížů ať už doma v Čechách nebo v sousedním Německu vyrážel nejméně jednou měsíčně a kříže do sbírky přidával po desítkách, se mi v koronavirovou pandemií pokaženém roce 2020 podařilo ealizovat jen dvě „křížovnické“ expedice. Poprvé jsme si s Maruškou (a samozřejmě s Britou) vyjeli po odeznění jarního „lockdownu“ do Bavorska, do mně zvlášť milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald). Po dvou „výpravách“ v první půli července 2019, během kterých jsme tady s Britou nasbírali 22 křížů, jsem měl na plánu dalších 11, ale při hledání osmého u osady Braunetsrieth jsme (mou vinou) zabloudili, kříž nenašli, ztratili spoustu času, a domů se vraceli s pouhými sedmi zářezy. Podruhé, a pro tento rok už naposledy, jsme si zajeli až v prosinci se Štefanem Žáčikem na Tachovsko, kde jsem si připsal sedm nových nálezů. S přírůstkem pouhých 14 kousků tak byl rok 2020 vůbec nejchudším za 13 let od října 2007, kdy jsem téhle nezhoubné vášni propadl.

Šťastný a zdravý rok 2021!

 25 zhlédnutí celkem

Vánoční překvapení v Kaceřově

 24 zhlédnutí celkem

Důvod, proč jsme se vydali na Štěpána na malý vánoční výlet do Kaceřova, byl prostý: psal jsem právě článek o barokním reliéfu Nejsvětější Trojice, který je chloubou téhle obce, a chtěl jsem se přesvědčit, že ho třeba někdo neukradl. Pojali jsme to s Maruškou jako malý vánoční výlet a s psíkem na vodítku jsme obešli všechny památky téhle jinak ne moc zajímavé vesnice.

Předvánoční výjezd na Tachovsko a sedm nových křížů

 53 zhlédnutí celkem

V půlce posledního týdne před Vánocemi a dva dny před tím, než „spadla klec“ v podobě dalšího zpřísnění protiepidemických opatření jsme se s kolegou Štefanem Žáčikem vypravili pohledat pár křížů na Tachovsko. Namířeno jsme měli do oblasti jižně od dálnice D5, kde jsem při předchozích výpravách zažil nejedno zklamání, neboť křížů je tady sice jako máku, ale jsou z větší části důkladně poschovávané hluboko v lesích daleko od lidských sídel. Tentokrát jsme si naplánovali sedm křížů, pět v lese mezi Starým Sedlem a Tuněchody a dva v údolí Výrovského potoka, a všechny jsme našli. A všechny na první pokus, zásluhou naší pečlivé přípravy a zejména pak znalosti GPS souřadnic, které s úctyhodnou pečlivostí zaměřil a všem kolegům gratis poskytl kolega Rajsigl z Liberce. Díky Zdeňku!!

Historické hraniční kameny Slavkovského lesa

 49 zhlédnutí celkem

„Doba je zlá, to ostatně není nic nového, zlá snad byla každá doba. Tahle je zlá v tom, že nám zavřela všechno, co se zavřít dalo. Dětem školy, milovníkům umění divadla a galerie, milovníkům historie hrady a zámky, milovníkům piva hospody, a pokračovat by se dalo do halelujá. Jediné, co se ještě dá beztrestně dělat, je bloumat po lese. V našem případě nejspíš po lese Slavkovském, který zabírá téměř celou jihozápadní polovinu Karlovarského kraje, a je na takové bloumání jako dělaný.“ Tak takhle začínal první ze série článků, kterými jsem v listopadu zval čtenáře MF DNES na výlety za starými hraničními kameny Slavkovského lesa. Tady jsem je sesypal do jednoho textu:

© Jiří Linhart 2011 - 2022  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák