Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rubrika: Smírčí kříže Strana 4 z 22

Minerálka Břetislav u Plesné, nejradioaktivnější pramen v republice

Loading

Člověka vždycky potěší, když může navštívit cokoli, co se pyšní předponou „nej“, Proto jsou v takové oblibě pyramidy v egyptské Gíze, Grand Canyon na řece Colorado v USA nebo Velká čínská zeď. K jednomu takovému „nej“ jsme se na začátku prázdnin vypravili i my, naštěstí jsme se nemuseli trmácet nijak daleko. Naše „nej“ se totiž nachází v zalesněném svahu asi sto metrů nad železniční tratí z Františkových Lázní do Saska zhruba kilometr na jih od stanice Plesná. Tady byl před pěti roky, v červnu 2016 výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty UK v Praze objevený minerální pramen, který se po zevrubném zkoumání ukázal být nejradioaktivnějším povrchovým vývěrem v celé naší republice. Rok poté byl zachycený a vyvedený do malého kamenného pomníčku, ke kterému vede od železniční zastávky Plesná žlutě značená turistická pěšina.

Moje první tři letošní kříže:
Melchiorova Huť, Křelovice a Hostíčkov

Loading

Už dlouho se nestalo, aby se v přírodě našel volně ležící neznámý kříž, což se v dubnu povedlo Pavlu Koderovi. Kříž našel (podle tipu od „místního myslivce“) poblíž samoty Melchiorova Huť na katastru obce Číhaná, která je místní částí Úněšova na okrese Plzeň sever. Měsíc potom jsme se k němu, jistěže zdaleka ne jako první, vypravili i my s Maruškou a Britou. Byla to moje první „křížová“ cesta od prosince, kdy jsme byli se Štefanem hledat kříže v okolí Starého Sedla na Tachovsku.

Koronavirový rok 2020?
Všechno zlé je pro něco dobré…

Loading

Proti minulým letům, kdy jsem „na lov“ smírčích křížů ať už doma v Čechách nebo v sousedním Německu vyrážel nejméně jednou měsíčně a kříže do sbírky přidával po desítkách, se mi v koronavirovou pandemií pokaženém roce 2020 podařilo ealizovat jen dvě „křížovnické“ expedice. Poprvé jsme si s Maruškou (a samozřejmě s Britou) vyjeli po odeznění jarního „lockdownu“ do Bavorska, do mně zvlášť milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald). Po dvou „výpravách“ v první půli července 2019, během kterých jsme tady s Britou nasbírali 22 křížů, jsem měl na plánu dalších 11, ale při hledání osmého u osady Braunetsrieth jsme (mou vinou) zabloudili, kříž nenašli, ztratili spoustu času, a domů se vraceli s pouhými sedmi zářezy. Podruhé, a pro tento rok už naposledy, jsme si zajeli až v prosinci se Štefanem Žáčikem na Tachovsko, kde jsem si připsal sedm nových nálezů. S přírůstkem pouhých 14 kousků tak byl rok 2020 vůbec nejchudším za 13 let od října 2007, kdy jsem téhle nezhoubné vášni propadl.

Šťastný a zdravý rok 2021!

Loading

Předvánoční výjezd na Tachovsko a sedm nových křížů

Loading

V půlce posledního týdne před Vánocemi a dva dny před tím, než „spadla klec“ v podobě dalšího zpřísnění protiepidemických opatření jsme se s kolegou Štefanem Žáčikem vypravili pohledat pár křížů na Tachovsko. Namířeno jsme měli do oblasti jižně od dálnice D5, kde jsem při předchozích výpravách zažil nejedno zklamání, neboť křížů je tady sice jako máku, ale jsou z větší části důkladně poschovávané hluboko v lesích daleko od lidských sídel. Tentokrát jsme si naplánovali sedm křížů, pět v lese mezi Starým Sedlem a Tuněchody a dva v údolí Výrovského potoka, a všechny jsme našli. A všechny na první pokus, zásluhou naší pečlivé přípravy a zejména pak znalosti GPS souřadnic, které s úctyhodnou pečlivostí zaměřil a všem kolegům gratis poskytl kolega Rajsigl z Liberce. Díky Zdeňku!!

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák