Archiv kategorie Tipy na výlet

Půl dne v okrese Praha-východ
a viděli jsme tři kříže, hvězdárnu a zámek

Jsou okresy, kde je k nalezení všech kamenných křížů třeba obětovat řadu dní, týdnů, ba i měsíců, a jsou okresy, kde se to dá zvládnout za půl dne. Přesně to je případ okresu Praha-východ, kterým jsme projížděli v sobotu na svatého Martina. Z Nymburka jsme vyjížděli krátce po osmé ráno, chvilku po poledni jsme už byli na karlovarské výpadovce za Prahou, a ty čtyři hodiny mezi tím nám stačily na nalezení křížů v Ondřejově, Všestarech a Velkých Popovicích, procházku parkem kolem zámku v Kostelci nad Černými lesy, prohlídku areálu ondřejovské hvězdárny i na oběd ve velkopopovickém pivovaru. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Dovolená v Českém ráji,
den čtvrtý – na Prachově

Pondělí 26. června byl den, na který jsem se obzvlášť těšil, neboť jsem se měl na Prachově setkat s mým prvním „kamarádem ze skal“ vůbec. Ode dne, kdy jsme se tady s Honzou Jarešem poprvé potkali, už uplynulo víc jak půl století, přijel jsem tenkrát, o prázdninách roku 1962 do Prachovských skal jako úplný zelenáč, který měl za sebou zhruba roční přípravu v žulových skalách Krušných hor a Poohří, hlavně tedy ve „Svatoškách“, ale o „pískařině“, tedy lezení na pískovci, jsem měl představy jen mlhavé. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Dovolená v Českém ráji,
den druhý – skalní město Hruboskalské

V sobotu, druhý den našeho pobytu v Českém ráji, jsme se po ránu vydali do Jičína prohlédnout si město a v místních supermarketech dokoupit něco potravin, které se nám nechtělo v tom horku vláčet z domova. V Jičíně bohužel právě probíhal jakýsi jarmark, jedno z nejhezčích českých náměstí s podloubím kolem dokola bylo plné prodejních stánků a všude taková spousta lidí, že mě to docela otrávilo, a tak jsme po doplnění zásob v místním Lidlu vyrazili na Hrubou Skálu. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Měsíční krajinu najdete v Tatrovicích

K místům, která považuji za svůj „druhý domov“, patří vodní nádrž Tatrovice.  Bývaly doby, kdy jsem tam trávil kdejakou volnou chvilku. Byla tam vždy absolutně čistá voda, že kapku studenější, mi nikdy nevadilo, a byla tam sice neoficiální, ale prudérním komunistickým režimem tiše tolerovaná pláž, kde se mohl člověk beztrestně koupat bez plavek. Přehrada obklopená věncem pěkných lesů díky moudrému rozhodnutí úřadů, které nikdy nepovolily její břehy obestavět chatami, vypadala (při pohledu od hráze) skoro jako přírodní horské jezero kdesi v kanadské divočině. Jezdívali jsme sem na kolech celé léto každý trochu pěkný den, často jsme tu u vody jen tak „pod širákem“ přespávali. Pro mne to skončilo už v půli devadesátých let, kdy se u mne začala projevovat alergie na sluníčko a i krátký pobyt u vody byl těžce vykoupený svědivou vyrážkou po celém těle. Od té doby jsem v Tatrovicích víc jak dvacet roků nebyl a asi bych se tam už nikdy nevypravil, nebýt televizní reportáže o tom, že se přehrada vypouští. Totálně až do dna tak, že se dá v kterémkoli úseku přejít suchou nohou jednoho břehu na druhý. To jsem si nemohl nechat ujít…

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Advent ve znamení páry

Předvánoční čas si už řadu let nedovedu představit bez adventního výletu do Saska nebo Bavorska, za hranice jsme se o poslední adventní neděli vydali i letos. Zamířeno jsme měli do Saska a výjimkou proti minulým letům bylo, že na trase jsme neměli jediný smírčí kříž. Vydali jsme se totiž vyzkoušet si, jak se jezdí historickým parním vláčkem po kdysi zrušené a potom gruntu obnovené železniční trati. Nevím, kolik takových tratí na světě existuje, ale jednu máme skoro před nosem, konečnou má v městečku Jöhstadt, jen pár stovek metrů od hraničního přechodu Jöhstadt – Černý Potok.  Přechod, který se nachází nějakých pět kilometrů východně od Vejprt, je ovšem jen pro pěší, autem jsme od nás do Jöhstadtu museli přes Boží Dar, Oberwiesenthal a Bärenstein. A stálo to za to!

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Ypsilonka u Chebu – návrat na „místo činu“
po dlouhých čtyřiceti letech

Čas od času, minimálně ale jednou do roka si „my kluci, co spolu mluvíme“ dopřáváme výlet na kolech z Chebu do Karlových Varů. Je to cesta pohodlná, pro náš Old Boys Bike Team jako ušitá na míru, vede pěkně po břehu Ohře a tedy pořád po rovince, nepočítám-li to jedno jediné stoupání mezi Dasnicemi a Hlavnem. Z Chebu do Varů jsme se vydali i letos koncem září, jen ve dvou s přítelem Vladimírem řečeným Abbé, a protože změna je život, zkusili jsme cestu jinou. Od naší oblíbené hospůdky, kde pravidelně snídáváme vynikající dršťkovku, jsme si to z Chebu namířili na opačnou stranu do Hájů a odtud do Podhradu, kde jsme najeli na cyklotrasu 2070, která vede po levém břehu vodní nádrže Jesenice. Cesta je to pěkná, střídá se to kousek lesem, kousek po poli a kousek mezi chatkami, chvílemi nahoru a pak zase dolů, chvíli terénem a chvíli po asfaltu, a tak pořád dokola. A najednou se před námi objevila „Velká červená jednička“ a já se rázem ocitl nějakých čtyřicet roků v minulosti. Zobrazit další »

Žádné komentáře