Archiv kategorie Ostatní kamenné památky

Slyšel někdo o Buškovicích?

Někde jsem četl, že „něco zajímavého“ se dá najít úplně všude. Po návštěvě Buškovic tomu začínám věřit. Buškovice, pro ty, kdo to nevědí, je středně velká vesnice o necelých čtyřech stovkách duší, ležící asi dva kilometry západně od Podbořan po pravé straně okresní silnice II/221, která po nějakých osmi kilometrech v Podbořanském Rohozci končí na hranici vojenského prostoru Doupov. Na první pohled nevýznamná a nezajímavá obec, a přesto čas, který jsem tam strávil, nemohu označit za promarněný. Ono to „něco zajímavého“ se dá najít i v Buškovicích. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Co zbylo z celého Borku? Akorát most přes potok…

V jedné z mnoha etap mého poněkud kostrbatého života jsem byl asi patnáct let občanem Ostrova. Nebyly ty roky tak špatné, prožil jsem tam kromě jiných dobrodružství i pád komunistického režimu a sám přitom k němu na té nižší lokální úrovni přispěl. Že jsem se tam teď, po třiceti letech zase jednou vypravil, zavinil dotaz pod mým příspěvkem „Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku“ na na webu Památky a příroda Kalovarska. Jestli prý vím o „patníku“ u  lesní silnice z Ostrova do Vojkovic. Z přiložené fotky bylo sice zřejmé, že o dopravní značení nejspíše nepůjde, ale jako vyznavač hesla „Každý kámen stojí za vidění“ jsem se k němu vypravil.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Hledání ztracené civilizace: Smrkovec

Vydat se hledat ztracené civilizace nemusí vždy a za každou cenu znamenat cestu do velehor Jižní Ameriky nebo pouštních oblastí východního Středomoří. Na stopy „ztracené civilizace“ narážíme prakticky pokaždé, když se vydáme k nám do Slavkovského lesa nebo do Krušných hor. Naposledy jsme takhle navštívili poslední květnovou neděli naprosto dokonale „ztracenou“ obec Smrkovec.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Do Kadaně za Servítem (který nebyl žádný vůl)

Jen pár kroků na sever od historického centra města Kadaně, zhruba v  místech, kde jsou na starých mapách zakresleny jakési Taneční zahrady (Tanzgarten), stojí v ulici 5. května důstovná budova, označená v průčelí nad hlavním vchodem výrazným nápisem ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA. Vlevo od toho vchodu je pak umístěná paměstní deska, zasazená sem na počest prvního poválečného ředitele tohodle vzdělávacího ústavu RNDr. Miroslava Servíta. Právě za ním jsme se do Kadaně vypravili.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Kolem Ptačí hory nad Krásnou Lípou

Ten kousek Krušných hor kolem Krásné Lípy, to bývala jeden čas taková moje „srdeční záležitost“. Jezdívali jsme tam s Maruškou pravidelně několikrát do roka, neboť tam žili její rodiče, a domů jsme si vozili houby, borůvky a brusinky, kterých bylo v okolních lesích vždycky dost. Od doby, co jsme se usadili v Lokti, dostal ale před Krušnými horami přednost Slavkovský les a Krásná Lípa se z našich vandrovních plánů nenápadně vytratila. Že jsme se tam vydali právě v tomhle koronavirovém čase, zavinil mail, ve kterém se přítel Ruda pídil po osudu zdejších „morových“ Božích muk z roku 1680. Že prý jestli je někdo neukradl, neboť je jeho bratr na místě nemohl najít. Takové výzvě nešlo odolat, a tak jsme holt poslední dubnovou neděli odjeli na Lípu.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Křížová cesta a Křížky v Pramenech

Obec Prameny (německy Sangerberg) v centrální části Slavkovského lesa má za sebou více než šest a půl století psané historie, poprvé je zmiňována v roce 1357 jako hornické sídliště a farní ves, v okolí se těžily stříbro a cín. Od 16. století se zdejší lidé začali zajímat o využití zdejších minerálních pramenů. V roce 1870 byly jihozápadně od obce založeny malé lázně a tři roky nato byly Prameny 30. dubna 1873 povýšeny na město. Bůhvíjak závratné prosperity si ale dlouho neužívaly. Zobrazit další »

Žádné komentáře