Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rubrika: Ostatní kamenné památky Strana 7 z 12

Dovolená v Českém ráji,
den první – Cesta do Železnice

Loading

Po více než dvou letech od Velikonoc 2015, kdy jsme si pořídili pejska, jsme se odhodlali vyrazit na rodinnou dovolenou. Netušíce, jak se naše Brita vyrovná s několikahodinovou cestou autem a celkovou změnou prostředí, vyrazili jsme jen na pět dnů. Cílovou destinací bylo městečko Železnice u Jičína, kde jsme si zřídili „base camp“ v penzionu Privat Olga. „Oučel cesty“, řečeno s KHM, byl nostalgický, nějak se mi zachtělo podívat se do skalních měst Českého ráje, kde jsem strávil, jak pozorný čtenář tohoto blogu jistě ví, podstatnou část mého mládí. Samozřejmě jsem k tomu naplánoval i pár kamenných křížů, z nichž většinu se nám skutečně podařilo vyhledat.

Kamenný rozcestník na Bludné

Loading

Jaro je ideální období na umazávání restů, a tak hned, jakmile jsem si „odfajfkoval“ z loňska odložený kříž u Ledec na Plzeňsku (viz předchozí příspěvek), vydal jsem se do Krušných hor, podívat se na kamenný rozcestník na Bludné. Na něj mě upozornil už na říjnovém setkání Aši kolega Jarda Frouz, ale záhy nato na horách napadl sníh, a to se mi tam zrovna trmácet nechtělo, takže nakonec ten sloupek na mou návštěvu čekal víc jak půl roku.

Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku

Loading

V sobotu 1. října 2016 se v zasedačce muzea v Aši uskutečnilo tradiční setkání „členů, příznivců a přátel“ Společnosti pro výzkum kamenných křížů. V pořadí už třiatřicáté, pro mne ale teprve druhé. Po dohodě s pořadatelem setkání panem Poorem jsem si pro tuhle příležitoat připravil příspěvek, ve kterém jsem se pokusil shrnout výsledky mého „bádání“ na téma „Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku“. K mému překvapení jsem s tím nebyl vypískán, naopak jsem se dočkal potlesku a v kuloárech pak i nějakého toho slůvka uznání, a tak jsem si řekl, proč tuhle – pravda poněkud delší – práci nedat i na můj blog. Fotky k najdete v galerii na konci článku.

Ypsilonka u Chebu – návrat na „místo činu“
po dlouhých čtyřiceti letech

Loading

Čas od času, minimálně ale jednou do roka si „my kluci, co spolu mluvíme“ dopřáváme výlet na kolech z Chebu do Karlových Varů. Je to cesta pohodlná, pro náš Old Boys Bike Team jako ušitá na míru, vede pěkně po břehu Ohře a tedy pořád po rovince, nepočítám-li to jedno jediné stoupání mezi Dasnicemi a Hlavnem. Z Chebu do Varů jsme se vydali i letos koncem září, jen ve dvou s přítelem Vladimírem řečeným Abbé, a protože změna je život, zkusili jsme cestu jinou. Od naší oblíbené hospůdky, kde pravidelně snídáváme vynikající dršťkovku, jsme si to z Chebu namířili na opačnou stranu do Hájů a odtud do Podhradu, kde jsme najeli na cyklotrasu 2070, která vede po levém břehu vodní nádrže Jesenice. Cesta je to pěkná, střídá se to kousek lesem, kousek po poli a kousek mezi chatkami, chvílemi nahoru a pak zase dolů, chvíli terénem a chvíli po asfaltu, a tak pořád dokola. A najednou se před námi objevila „Velká červená jednička“ a já se rázem ocitl nějakých čtyřicet roků v minulosti.

Z deníčku lázeňského pacienta IV:
Za kamennými památkami v okolí Kynžvartu

Loading

Tři dny před koncem mé lázeňské mise se mi ve středu 24. srpna konečně podařilo realizovat dlouho plánovaný výlet za kamennými památkami do okolí metternichovského zámku Kynžvartu. Ke spoluúčasti jsem vyzval starého kámoše Vendise, se kterým jsme se před polednem sešli na nádraží v Chebu. Tam naše expedice v 11:49 odjezdem spěšného vlaku směr Lázně Kynžvart odstartovala, a tam také jsme ji po zhruba pěti hodinách slavnostně – ústeckou desítkou v nádražní krčmě – zakončili. Do mé sbírky pozoruhodných kamenných památek přibyl jeden pěkně zachovaný „císařák“, barokní socha sv. Antonína a přírodní památka „Kynžvartský kámen“. Našlapali jsme za nimi nějakých 12 kilometrů v příšerném vedru, málem jsem to odstonal.

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák