Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rubrika: Ostatní kamenné památky Strana 5 z 9

Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku

 10 zhlédnutí celkem

V sobotu 1. října 2016 se v zasedačce muzea v Aši uskutečnilo tradiční setkání „členů, příznivců a přátel“ Společnosti pro výzkum kamenných křížů. V pořadí už třiatřicáté, pro mne ale teprve druhé. Po dohodě s pořadatelem setkání panem Poorem jsem si pro tuhle příležitoat připravil příspěvek, ve kterém jsem se pokusil shrnout výsledky mého „bádání“ na téma „Kamenné památky dopravního značení na Karlovarsku“. K mému překvapení jsem s tím nebyl vypískán, naopak jsem se dočkal potlesku a v kuloárech pak i nějakého toho slůvka uznání, a tak jsem si řekl, proč tuhle – pravda poněkud delší – práci nedat i na můj blog. Fotky k najdete v galerii na konci článku.

Ypsilonka u Chebu – návrat na „místo činu“
po dlouhých čtyřiceti letech

 13 zhlédnutí celkem

Čas od času, minimálně ale jednou do roka si „my kluci, co spolu mluvíme“ dopřáváme výlet na kolech z Chebu do Karlových Varů. Je to cesta pohodlná, pro náš Old Boys Bike Team jako ušitá na míru, vede pěkně po břehu Ohře a tedy pořád po rovince, nepočítám-li to jedno jediné stoupání mezi Dasnicemi a Hlavnem. Z Chebu do Varů jsme se vydali i letos koncem září, jen ve dvou s přítelem Vladimírem řečeným Abbé, a protože změna je život, zkusili jsme cestu jinou. Od naší oblíbené hospůdky, kde pravidelně snídáváme vynikající dršťkovku, jsme si to z Chebu namířili na opačnou stranu do Hájů a odtud do Podhradu, kde jsme najeli na cyklotrasu 2070, která vede po levém břehu vodní nádrže Jesenice. Cesta je to pěkná, střídá se to kousek lesem, kousek po poli a kousek mezi chatkami, chvílemi nahoru a pak zase dolů, chvíli terénem a chvíli po asfaltu, a tak pořád dokola. A najednou se před námi objevila „Velká červená jednička“ a já se rázem ocitl nějakých čtyřicet roků v minulosti.

Z deníčku lázeňského pacienta IV:
Za kamennými památkami v okolí Kynžvartu

 14 zhlédnutí celkem

Tři dny před koncem mé lázeňské mise se mi ve středu 24. srpna konečně podařilo realizovat dlouho plánovaný výlet za kamennými památkami do okolí metternichovského zámku Kynžvartu. Ke spoluúčasti jsem vyzval starého kámoše Vendise, se kterým jsme se před polednem sešli na nádraží v Chebu. Tam naše expedice v 11:49 odjezdem spěšného vlaku směr Lázně Kynžvart odstartovala, a tam také jsme ji po zhruba pěti hodinách slavnostně – ústeckou desítkou v nádražní krčmě – zakončili. Do mé sbírky pozoruhodných kamenných památek přibyl jeden pěkně zachovaný „císařák“, barokní socha sv. Antonína a přírodní památka „Kynžvartský kámen“. Našlapali jsme za nimi nějakých 12 kilometrů v příšerném vedru, málem jsem to odstonal.

Z deníčku lázeňského pacienta: Památky
dopravního značení v okolí Františkových Lázní

 7 zhlédnutí celkem

Neuvěřitelné se stalo skutkem! Někdy na jaře jsem se zeptal svého lékaře, zda bych mě mohl taky někdy poslat do lázní, a rozjel tak akci, na jejímž konci jsem v půlce července v ruce držel „Pozvání na Komplexní lázeňský pobyt do Františkových Lázní“. Radost mi kazilo jediné: Když jsem tomu dobrému muži volal, abych mu poděkoval, že mi ten návrh napsal tak pěkně, že mi to pojišťovna přiklepla obratem, odvětil mi suše, že nemám zač děkovat, že on jako lékař by si nemohl dovolit napsat tam něco „navíc“, a že bych už konečně měl vzít na vědomí, že jsem „starej a nemocnej člověk“.

Pánská jízda na východě Čech, den pátý:
Návštěva Gothardu a cesta domů

 11 zhlédnutí celkem

Nadešel den pátý, našeho „východního tažení“ den poslední, a abych se přiznal, ani mě nemrzelo, že už se jede domů. Ne, že by tahle „Pánská“ byla nějak proti mému gustu, to bychom si špatně rozuměli, bylo to totiž právě naopak. Těch zážitků a „divů spatřených“ bylo tolik, že toho bylo na mě najednou nějak moc, tak, že už jsem nebyl schopný vnímat další. Asi to tak má být, asi se má člověk z cesty vracet spíše přesycený, než nenajedený. Asi to tak cítili i moji souputníci a přátelé, protože zastávku na cestě domů jsme měli plánovanou jen jednu, a to v Hořicích. Vlastně se tak uzavírala naše východočeská okružní jízda za kamennými památkami, vždyť právě tady, na Gotthardu, jsme ji ve čtvrtek pozdě odpoledne návštěvou stálé expozice v Galerii plastik začínali. Teď jsme si, na rozloučenou s tímto krajem, vyhradili čas na prohlídku Sochařského parku.

Pánská jízda na východě Čech, den čtvrtý:
Za kamennými kříži na jihu Trutnovska

 15 zhlédnutí celkem

Jen málo míst v Čechách je tak bohatých na kamenné kříže, jako jižní cíp okresu Trutnov. Na poměrně malém prostoru vymezeném na severu spojnicí Třebihošť – Dvůr Králové a na jihu nejjižnější obcí Trutnovska Velkým Vřešťovem se nejméně jedním křížem pyšní více než desítka obcí a celkem je jich tu po kraji rozeseto jistě víc než dvacet. S vědomím, že během jediného dne, který jsme si „na křížky“ vymezili, se všechny posbírat nepodaří, vybral jsem do plánu na nedělní výlet tucet těch, u kterých jsem nepředpokládal příliš složité hledání. Našli jsme je všechny, i když šňůra cest, na kterou jsem je navlékl, se hned na cestě ke druhému z nich přetrhla.

© Jiří Linhart 2011 - 2022  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák