Někdy se to schumelí tak, že člověk ví přesně, kde křížek hledat, má ho na dosah ruky, a přesto odchází s prázdnou. Nám se to stalo v září 2010, když jsme s Martinem courali okolo Chebu. V Podhradu jsme se potěšili malebnou skupinkou sedmi kamenných křížů ve slepé uličce s příznačným názvem „Ke křížům“, osmý, stojící nedaleko odtud za železniční tratí,  jsme ale nenašli, přestože jsme byli pár metrů od něho. Kříž stojí zarostlý v trnitém roští o rozloze sice jen pár desítek čtverečných metrů, ale hustém tak, že je ve vegetačním období bez mačety neproniknutelné a neprůhledné. Takže jsme měli důvod, jet do Podhradu podruhé.

Číst více

Nejenom na „rodném“ Sokolovsku, ale i v sousedním okrese Cheb je několik křížků, které jsem na svých četných cestách buď minul nebo nenašel. Dva z nich jsem si mohl „odfajfkovat“ v neděli 6. listopadu během „rodinného“ výletu do Bavor. Po čtyřech víkendech, které jsem strávil většinou sám, neboť má žena vydělávala peníze, jsme se tentokrát na cestu vydali oba, a aby nám to lépe utíkalo, vzali jsme s sebou Martina. To je – pro ty, kdo ho ještě neznají, Maruščin pětiletý vnuk, velký rozumbrada, kterého jde jen velmi těžko odehnat od fotografování. Ostatně sami se přesvědčíte. 

Číst více

Když jsem před týdnem do mého katalogu zapisoval kříž v Kostelní Bříze a torzo v Rudolci a zjistil, že mám v okrese Sokolov zadokumentované všechny v současné době dohledané a existující kříže, napadlo mě podívat se, jak jsem na tom na Karlovarsku. Restů, nebo jak se dneska módně říká kostlivců ze skříně na mne vyběhla spousta, a tak jsem se rozhodl zbytek podzimu věnovat jejich umazávání.

Číst více

Předpověď počasí věštila na polovinu října pěkné počasí, a tak jsem se v sobotu vydal do Lubů. Městečko rozložené v sedle oddělujícím od sebe masivy Krušných hor a Smrčin je všeobecně známé výrobou hudebních nástrojů, pro sběratele kamenných křížů je ale především spojeno s osobností Karla Šrámka, který na zdejším hřbitově sní svůj věčný sen.

Číst více