Kdybychom to věděli, určitě bychom raději zůstali doma. Jenže jsme nevěděli, nezůstali, a tak jsme si tu třetí adventní neděli roku 2015 docela pokazili. Počasí, které už ráno nebylo nic moc, se během naší cesty do Vogtlandu rychle kazilo a nakonec z toho byla taková bramboračka, že jsme raději naše auto neopouštěli ani tehdy, když bylo kolem něco k vidění. Naštěstí, nebo lépe řečeno naneštěstí toho zas tak moc k vidění nebylo, ve srovnání s Bavorskem, saským Krušnohořím, a dokonce i českým pohraničím byla adventní výzdoba městeček a obcí, jimiž jsme projížděli, v lepším případě chudičká, většinou ale veškerá žádná. A tak jsem tu naší plechovou škatuli opouštěl vždycky jen v momentě, kdy jsme zastavili u nějakého kamenného kříže. Že je na ně tenhle kraj bohatý, stihli jsme jich za necelé čtyři hodinky deset, a protože jsme jich pro tentokrát víc na plánu neměli, byli jsme už kolem třetí odpolední doma.

Číst více

Výlet do Bavor, který jsme podnikli poslední den v září, byl svým způsobem výjimečný. Především to byl náš první výlet v právě započaté osmé dekádě mého žití, necelý týden po dovršených sedmdesátinách. Slavit mohla i naše Brita, neboť to byla její vůbec první zahraniční cesta. Musela kvůli tomu podstoupit pro ni zřejmě dost nepříjemnou proceduru čipování a my museli vysolit šest stovek za vydání jakési „psí knížky“ s doklady o této proceduře a očkování. Celkově byla ta cesta velice úspěšná, neboť jsme ani jednou nezabloudili a bez nejmenších problémů našli všech sedm kamenných křížů, jejichž nalezení jsem si ráno před odjezdem vzal do hlavy. Nebylo to moc složité, z nepřeberného seznamu téměř sta drobných kamenných památek evidovaných v tomto okrese jsem vybral ty, které by podle popisů měly být k nalezení nejsnáze, a také byly.

Číst více