Z deníčku lázeňského pacienta IV:
Za kamennými památkami v okolí Kynžvartu

Tři dny před koncem mé lázeňské mise se mi ve středu 24. srpna konečně podařilo realizovat dlouho plánovaný výlet za kamennými památkami do okolí metternichovského zámku Kynžvartu. Ke spoluúčasti jsem vyzval starého kámoše Vendise, se kterým jsme se před polednem sešli na nádraží v Chebu. Tam naše expedice v 11:49 odjezdem spěšného vlaku směr Lázně Kynžvart odstartovala, a tam také jsme ji po zhruba pěti hodinách slavnostně – ústeckou desítkou v nádražní krčmě – zakončili. Do mé sbírky pozoruhodných kamenných památek přibyl jeden pěkně zachovaný „císařák“, barokní socha sv. Antonína a přírodní památka „Kynžvartský kámen“. Našlapali jsme za nimi nějakých 12 kilometrů v příšerném vedru, málem jsem to odstonal. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Z deníčku lázeňského pacienta III:
Monarchové v lázních císaře Františka

Františkovy Lázně, nejmenší a nejmladší ze tří lázeňských měst v západních Čechách jsou bezesporu místem s největší hustotou habsburských pomníků u nás, a možná i na světě. Na ploše zhruba jednoho kilometru čtverečného tu stojí hned čtyři sochy panovníků z dynastie, která v Čechách vládla dobré tři století. Dvě z nich připomínají zakladatele lázní Františka I., třetí je pomníkem císaře Františka Josefa I., který Františkovy Lázně povýšil na město, a čtvrtá připomíná reformátora Josefa II. V zemi, kde byly sochy Habsburků po roce 1918 houfně odstraňovány a ničeny, něco nevídaného. Otázkou „kde se tu ti Habsburkové vzali?“ jsem se zabýval už při svém prvním léčebném pobytu ve Františkových Lázních v říjnu 2007 a výsledkem byla reportáž, která tenkrát vyšla v deníku PRÁVO a dneska si ji můžete přečíst tady: Zobrazit další »

Žádné komentáře

Z deníčku lázeňského pacienta II:
Dva „nové“ kamenné kříže na Chebsku

Asi bych byl nenormální, kdybych své letošní lázeňské cyklovandry nesměroval na místa, kde jsem před devíti lety nacházel své první křížky. K mému potěšení stojí – alespoň ty, které jsem až dosud navštívil – na svých místech a některé vypadají, že se o ně dokonce někdo stará. A aby té radosti nebylo málo, zajel jsem si i ke dvěma „novým“, do Libé a do Hranic. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Z deníčku lázeňského pacienta: Památky
dopravního značení v okolí Františkových Lázní

Neuvěřitelné se stalo skutkem! Někdy na jaře jsem se zeptal svého lékaře, zda bych mě mohl taky někdy poslat do lázní, a rozjel tak akci, na jejímž konci jsem v půlce července v ruce držel „Pozvání na Komplexní lázeňský pobyt do Františkových Lázní“. Radost mi kazilo jediné: Když jsem tomu dobrému muži volal, abych mu poděkoval, že mi ten návrh napsal tak pěkně, že mi to pojišťovna přiklepla obratem, odvětil mi suše, že nemám zač děkovat, že on jako lékař by si nemohl dovolit napsat tam něco „navíc“, a že bych už konečně měl vzít na vědomí, že jsem „starej a nemocnej člověk“. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Naše pouť do Centra stavitelského dědictví
a čtyři kříže na cestě do Plas a zpátky

Navštívit „Centrum stavitelského dědictví“ v Plasích jsme plánovali už loni na podzim, kdy se světem začala šířit chvála tehdy nově otevřené expozice Národního technického muzea v objektu bývalého zámeckého pivovaru. Na začátku letošního června už jsme dokonce měli s našimi plzeňskými kamarády domluvený „pevný“ termín, ten ale nakonec zhatila infekce, která sklátila našeho kocourka Báru, takže jsme místo do Plas frčeli do Karlových Varů na veterinu. Další termín jsme si domluvili na den šestistého prvého výroční upálení mistra Jana Husa, a ten už vyšel. Samozřejmě, že jsem plán expedice sestavil tak, abychom cestou do Plas a zpátky narazili také na nějaké kamenné kříže. A klaplo to!

Zobrazit další »

1 komentář

Mapa smírčích křížů Karlovarska
je bohatší o nález v Krásném Jezu

P6186538Na území České republiky se dnes nachází kolem čtyř tisícovek kamenných křížů, z nichž jistě více než polovina jsou autentické středověké kříže smírčího typu a zbytek tvoří rozličné kříže pamětní, stavěné od dob barokních až podnes. Na území Karlovarského kraje je dnes zadokumentováno půl druhé stovky kamenných křížů, dalších více než sto, které tu byly evidovány ještě v první polovině 20. století, je dnes nezvěstných. Největší ztráty spadají do období po druhé světové válce, kdy v souvislosti s vyhnáním zdejších obyvatel a komunistickým režimem podporovaným nezájmem (v lepším případě) a nenávistí ke všemu, co tady „po Němcích“ zůstalo, zmizely z mapy našeho kraje stovky kulturně historických památek, smírčí kříže nevyjímaje. Naštěstí nezmizely všechny a navždy, díky nadšenému zájmu členů Společnosti pro výzkum kamenných křížů už byly od poloviny 80. let minulého století nalezeny desítky „ztracených“ křížů a dodnes se nalézají další. Zatím poslední v řadě byl nalezen na sklonku roku 2015 na katastru osady Krásný Jez na Karlovarsku a v sobotu 18. června zde byl opět postaven.

Zobrazit další »

Žádné komentáře