Koronavirový rok 2020?
Všechno zlé je pro něco dobré…

Proti minulým letům, kdy jsem „na lov“ smírčích křížů ať už doma v Čechách nebo v sousedním Německu vyrážel nejméně jednou měsíčně a kříže do sbírky přidával po desítkách, se mi v koronavirovou pandemií pokaženém roce 2020 podařilo ealizovat jen dvě „křížovnické“ expedice. Poprvé jsme si s Maruškou (a samozřejmě s Britou) vyjeli po odeznění jarního „lockdownu“ do Bavorska, do mně zvlášť milé oblasti Hornofalckého lesa (Oberpfälzerwald). Po dvou „výpravách“ v první půli července 2019, během kterých jsme tady s Britou nasbírali 22 křížů, jsem měl na plánu dalších 11, ale při hledání osmého u osady Braunetsrieth jsme (mou vinou) zabloudili, kříž nenašli, ztratili spoustu času, a domů se vraceli s pouhými sedmi zářezy. Podruhé, a pro tento rok už naposledy, jsme si zajeli až v prosinci se Štefanem Žáčikem na Tachovsko, kde jsem si připsal sedm nových nálezů. S přírůstkem pouhých 14 kousků tak byl rok 2020 vůbec nejchudším za 13 let od října 2007, kdy jsem téhle nezhoubné vášni propadl. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Šťastný a zdravý rok 2021!

Žádné komentáře

Vánoční překvapení v Kaceřově

Důvod, proč jsme se vydali na Štěpána na malý vánoční výlet do Kaceřova, byl prostý: psal jsem právě článek o barokním reliéfu Nejsvětější Trojice, který je chloubou téhle obce, a chtěl jsem se přesvědčit, že ho třeba někdo neukradl. Pojali jsme to s Maruškou jako malý vánoční výlet a s psíkem na vodítku jsme obešli všechny památky téhle jinak ne moc zajímavé vesnice. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Předvánoční výjezd na Tachovsko a sedm nových křížů

V půlce posledního týdne před Vánocemi a dva dny před tím, než „spadla klec“ v podobě dalšího zpřísnění protiepidemických opatření jsme se s kolegou Štefanem Žáčikem vypravili pohledat pár křížů na Tachovsko. Namířeno jsme měli do oblasti jižně od dálnice D5, kde jsem při předchozích výpravách zažil nejedno zklamání, neboť křížů je tady sice jako máku, ale jsou z větší části důkladně poschovávané hluboko v lesích daleko od lidských sídel. Tentokrát jsme si naplánovali sedm křížů, pět v lese mezi Starým Sedlem a Tuněchody a dva v údolí Výrovského potoka, a všechny jsme našli. A všechny na první pokus, zásluhou naší pečlivé přípravy a zejména pak znalosti GPS souřadnic, které s úctyhodnou pečlivostí zaměřil a všem kolegům gratis poskytl kolega Rajsigl z Liberce. Díky Zdeňku!! Zobrazit další »

1 komentář

Historické hraniční kameny Slavkovského lesa

„Doba je zlá, to ostatně není nic nového, zlá snad byla každá doba. Tahle je zlá v tom, že nám zavřela všechno, co se zavřít dalo. Dětem školy, milovníkům umění divadla a galerie, milovníkům historie hrady a zámky, milovníkům piva hospody, a pokračovat by se dalo do halelujá. Jediné, co se ještě dá beztrestně dělat, je bloumat po lese. V našem případě nejspíš po lese Slavkovském, který zabírá téměř celou jihozápadní polovinu Karlovarského kraje, a je na takové bloumání jako dělaný.“ Tak takhle začínal první ze série článků, kterými jsem v listopadu zval čtenáře MF DNES na výlety za starými hraničními kameny Slavkovského lesa. Tady jsem je sesypal do jednoho textu: Zobrazit další »

Žádné komentáře

Mariánská pouť na Mariánskou

Pouť na Mariánskou jsem se původně chystal vykonat 11. února na svátek Panny Marie Lurdské, vlezla mi do toho ale nějaká „chřipka“, která mě na dva týdny vyřadila z provozu. Sotva jsem se z toho vzpamatoval, vyřadila jiná infekce z provozu celou republiku, a zase z toho sešlo. A tak jsme se na Mariánskou vypravili až 11. srpna, čtyři dny před svátkem Nanebevzetí Panny Marie a 11 dnů před svátkem Panny Marie Královny. Na pouť jsme vyrazili s kamarádem Štefanem v doprovodu mého „asistenčního psa“ Brity, a užili si pěkný den.

Zobrazit další »

1 komentář