Pánská jízda v Rozporenském lese

Už už to vypadalo, že Pánská jízda v roce 2012 nebude, ale nakonec – a je to Rudova zásluha, že mě „ukecal“ – jsme přece jen alespoň na jeden den vyjeli. Itinerář byl na mně, a tak jsem tu letošní minijízdu nasměroval do Rozporenského lesa s cílem najít tři kamenné kříže, které jsou v něm k nalezení. Jako „Rozporenský les“ je na současných mapách označeno zalesněné území ohraničené na jihozápadě státní silnicí z Karlových Varů do Plzně a na severu lesní silnicí z Luhova do Buče; les na sever nad touto silničkou je označen jako Hrádecký. Rozporenský les jmenuje právě Rozporenský, ví snad jen ten, kdo ho tak pojmenoval. Obce a osady kolem dokola se jmenují Luhov, Bezvěrov, Služetín, Buč, Hrádek a Komárov; žádné Rozporno ani Rozporná ani nic podobného tu nenajdete. Nejspíš se jedná o zkomoleninu německého Rossborn, což bych já přeložil jako „Koňská studánka“ nebo „Koňský pramen“, ale ruku do ohně za to nedám. Rossborn je na mapě z 19. století v tomhle lesním prostoru hned dvakrát (jednou jako Roβborn) a na zanikleobce.cz jsou uvedené Rozporenské chalupy (Rossborner Waldhäuseln) jako osada spadající pod obec Komárov, která byla po roce 1945 vysídlena a úplně zničena.

Ruda Voleman a nejvyšší kříž Karlovarska

V Rozporenském lese jsou, jak už bylo řečeno, tři kamenné kříže. Nejstarší, nejhezčí a nejsnáze k nalezení je mohutný, pečlivě opracovaný latinský kříž stojící při lesní silnici z Luhova do Buče na křižovatce nedaleko kóty 686 m. S výškou 148 cm je to nejvyšší kamenný kříž v okrese Karlovy Vary. Není to jeho původní stanoviště, dříve stával v polích u cesty z Luhova k Třebouni, pak byl přemístěn k domům v Dolním Luhově a naposledy se stěhoval v roce 1970, kdy byl přemístěn na dnešní stanoviště. Údajně snad na paměť spojení dvou sousedních polesí, ke kterému došlo v té době (uvádí to aspoň toužimský historik a patriot Jiří Schierl).

Kolčí štít, nebo šunka?

Tehdy byl také na čele kříže vytesán letopočet 1970 – dost brutálně přes původní starý vryp. Ten podle současného výkladu znázorňuje kolčí štít s palcátem a „podle místní tradice“ připomíná násilnou smrt jízdního posla (viz Kamenné kříže Čech a Moravy). Zajímavý výklad nabízí Franz Wilhelm, který měl v roce 1901 k místní tradici přece jenom o něco blíže. Podle ní představuje ten kolčí štít šunku a kříž byl postavený na místě, kde řeznický tovaryš zamordoval a oloupil kupce: „Die Einmeißelung wird von der Bevölkerung als ein Schinken (Schlögl) mit dem (Fleischer-) „Streifer“ angesehen, und nach der Sage, die solchen Darstellungen stets auf dem Fuße folgt, hätte hier ein Fleischerbursche einen Fuhrmann ermordert und beraubt.“

Záhadný kříž uprostřed lesa

Najít ty druhé dva kamenné kříže v Rozporenském lese je dost obtížný úkol; v knize Kamenné kříže Čech a Moravy je poloha jednoho z nich „upřesněna“ slovy „stojí asi 500 m od hájovny na Velké louce“, přičemž na mapě samozřejmě není ani hájovna, ani Velké louka. Naštěstí máme kamaráda Jardu Dietla, který mi okopíroval svoje vlastnoruční plánky. Cesty k oběma těm křížům na nich byly popsány velmi detailně ze silnice Karlovy Vary – Plzeň, kam se nám ale moc nechtělo, a tak jsme se pokusili dostat se k nim lesem. Pokusili jsme se transponovat ty Dietlovy plánky do mapy KČT a zapojit všechny naše čundrácké instinkty, a nakonec jsme slavili úspěch – našli jsme přímou cestu mezi kříži 0116 a 2310. Největší zásluhu na tom měl Ruda, který ve spleti lesních cest, místy už zarostlých a téměř splynulých s okolní přírodou, dokázal odrážet naše pochybnosti a udržet směr.
Křížek č. 2310 je podsaditý kamenný kříž, který má na čele vytesaný letopočet 1909 a pod ním řecký křížek. Kdo ho tu postavil a čí život tady, uprostřed lesa vyhasl, běžně dostupná iteratura neuvádí.

Kříž na místě vraždy lesnického adjunkta Johanna

Ke třetímu křížku, který je v katalogu uvedený poč číslem 1521, jsme šli podle páně Dietlova plánku po cestě, která z karlovarsko-plzeňské silnice odbočuje v místě, kde končí souběh současné a bývalé cesty. Plánek je dost pedantický s pečlivě odkrokovanými vzdálenostmi, a kříž jsme podle něj bezpečně našli, ačkoli mnoho detailů na plánku uvedených už v reálu neexistuje – pařezy už zetlely, příkop zarostl atd.  Také v tomhle případě jde o novodobý kříž, označující místo, kde byl v roce 1871 zastřelen lesnický adjunkt. Sedmiřádkový nápis na pečlivě opracovaném kříži uvádí jeho jméno i podrobnosti smrti, kombinace více než sto let staré němčiny, kurentu a eroze je ale pro laika těžko rozluštitelná. Jakž takž čitelná jsou slova Johann a Forstadjunkt… 

Na cestě zpátky k autu, které jsme ponechali v Luhově, jsme křižovali cestu, po které jsme šli od kříže 2310 k plzeňské silnici. Vyplynulo nám z toho, že tři kříže v Rozporenském lese leží nedaleko od sebe, a že kdybychom měli k dispozici podrobnější než běžnou turistickou mapu, dokázali bychom v ní zakreslit a v terénu vyznačit trasu, která je navzájem spojuje. Mohla by to být zajímavá výzva třeba pro Toužimáky, kteří už dokázali v okolí svého města vytvořit pěknou a dobře značenou síť cyklostezek.

[mapyczpoint mod=“map“ type=“mapycz“ name=“Smírčí kříž v rozporenském lese u kóty 686 m“ marker=“50.0246531N, 13.0550631E“ zoom=“11″ width=“650″ height=“400″]