„Augustův“ hraniční kámen nad Českým Mlýnem


Když jsem v půlce srpna od kolegy Štefana Žáčika dostal mail s dotazem, co vím o historickém hraničním kameni poblíž Českého Mlýna, fotky přiloženy, musel jsem po pravdě odepsat, že vůbec nic. Docela mě pak překvapilo, že v tom nejedu sám: na „síti všech sítí“ jsem o tomhle kameni nenašel víc, jak dvě zmínky. První na webu ing. Josefa Macke z Ostrova, jenž kámen lokalizuje „nad bývalou osadou Český Mlýn přímo na státní hranici“, a druhou v němčině na webu Steffena Maaka, kde je ovšem jen rozmazaná fotka v mlze s popiskou „Historischer Grenzstein am Kammweg Erzgebirge-Vogtland zwischen Tellerhäuser und Rittersgrün“. A tak, raději než bych se potápěl hloub do kalných vod internetu, jsem se do těch míst vydal osobně.

První pokus najít ten kámen jsme s Maruškou a Britou podnikli z osady Tellerhäuser, neboť právě tam vede jeden úsek modře značené turistické trasy „Kammweg Erzgebirge-Vogtland“ pár set metrů přímo po hraniční čáře. K našemu zklamání jsme tam ale žádný podobný hraniční kámen nenašli, a to nejenom na těch pár stech metrech, kde stezka vede přímo po čáře, ale ani na dalším zhruba kilometru dál k Rittersgrünu. Celkem jsme prošli zhruba dvoukilometrový úsek hranice a viděli jen strohé, pečlivě nabílené hranoly s černě zvýrazněnými pořadovými čísly od 5/6 do 7, a pak jsme to vzdali…

Hraniční kámen z roku 1729, saská strana s monogramem AR

Že jsme udělali chybu, jsem se přesvědčil dva týdny nato, když jsme se s Bitou vydali hledat kámen z druhé strany od osady Český Mlýn. Našli jsme ho necelé dva kilometry od turistického hraničního přechodu Český Mlýn 2 / Breitenbrunn a ta cesta k němu byla sice poměrně krátká, ale zato strmá tak, že bych to v Krušných horách nikdy nečekal. Hranice vedla přímo přes Hraniční vrch (936 m n.m.) a cestou to chvílemi vypadalo, že budu nucen zapojit i ruce. Doma jsem pak z mapy vypočítal, že převýšení od přechodu na Hraniční vrch dělá na 1,7 km celých 302 metrů! Pak ale náhle, jako mávnutím kouzelného proutku, veškeré trápení končí a cesta podél hranice dál vede po hřebeni s minimálními výškovými rozdíly. Až k tomu hledanému kameni.

Hraniční kámen z roku 1729, česká strana s královskou korunou a zabílenou českoslovnskou zkratkou CS

Historický hraniční kámen stojí pár set metrů za Hraničním vrchem a od současných se liší bohatou barevnou výbavou. Na obou stranách barevně zvýrazněné pozitivní reliéfy královské koruny a na saské straně navíc ornamentální monogram AR a letopočet 1729. Kámen samozřejmě nese i novodobé zkratky států, na české straně je černě zvýrazněné v současnosti platné „C“, ale řetelně je vidět i zabílená zkratka „CS“ připomínající Československo. Na boku kamene černé poziční číslo 8 napovídá, že kdybychom šli při prvním pokusu od osady Tellerhäuser jen o 900 metrů dál, měli bychom ho už tenkrát!

Hraniční kámen s monogramem AR a číslem 311 (nebo 371) stojí pár metrů od současné hranice v saském vnitrozemí

Monogram AR znamená Augustus Rex a patří vládci Saska z doby na přelomu 17. a 18. století Augustovi II. Silnému (za pomoc při identifikaci patří dík panu Palfimu z Jáchymova a historikovi Karlovarského muzea Lukáši Svobodovi). Fridrich August z dynastie Wettinů, která v Sasku vládla od středověku až do roku 1918, na saský trůn usedl v roce 1694 jako August II., o tři roky později byl 15. září 1697 korunován polským králem a oběma zemím kraloval až do své smrti v roce 1733. Pyšnil se přídomkem „Silný“ (August der Starke), který si zasloužil svou neobyčejnou tělesnou zdatností, kterou dokázal mimo jiné i tím, že holýma rukama přelomil koňskou podkovu (zaprotokolováno 15. února 1711).

Jinak ovšem jako panovník August moc úspěšný nebyl, Polsko během své vlády zcela zruinoval a Sasko se s jeho dluhy vypořádávalo ještě mnoho let po jeho smrti. Vzhledem k tomu, že nevynikl ani jako vojevůdce a po katastrofální porážce od Švédů v „severní válce“ dokonce na čas přišel o polský trůn, zaměřil se na oblast kultury a umění a díky jeho rozmařilosti se metropole saského kurfiřtství Drážďany během pár let proměnila v jedno z nejkrásnějších měst světa. Další vlastnost, ve které vynikal, byl sexuální apetýt. Jako nenasytný děvkař dokázal prý během svého života zplodit víc jak tři sta nemanželských dětí, některé zdroje jich uvádějí až 382! Musel být také dost marnivý, což dokazuje mimo jiné i četnost výskytu monogramu AR. Ten byl mimo jiné používaný i jako ochranná známka míšeňské porcelánky (kterou August ostatně založil), zdobil čepele mečů jeho vojáků, objevuje se na všemožných uměleckých předmětech z přelomu 17. a 18. století (stačí „zalistovat“ aukčními katalogy) a last but not least i na hraničních kamenech z té doby.

Ten, který jsme hledali a nakonec i našli, byl zřejmě jedním z mnoha, které se v Augustově době na hranice osazovaly. Další jsem ke svému překvapení objevil na cestě zpátky k Českému Mlýnu o pár set metrů dále od oné „osmičky“. Tvarově poněkud odlišný a zdaleka ne tak honosně vybarvený kámen s monogramem AR stojí v blízkosti současného kamene 8/4 asi šest metrů v saském vnitrozemí schovaný za vzrostlým stromem. Místo královské korunky má na čele vysekaný kříž a pod ním těžko čitelné číslo 311 (nebo 371?). Kde se tam vzal? Je snad možné, že hranice v minulosti vedla právě tudy a pak byla o pár metrů posunutá do Čech? Někdo to možná ví, já ne… Já mohu akorát všem, kteří se k hraničním kamenům nad Českým Mlýnem vydají, doporučit, aby se vydali raději z osady Tellerhäuser, než z Českého Mlýna. Je to sice dál, ale pohodlnější a hezčí…

Detail české královské koruny

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...
  1. #1 Štefan 4.10.2019 - 21.16

    Moc hezké počteníčko.

Komentáře jsou uzavřeny.