Smazaný dluh v Bernarticích – po pěti letech


Kříž v Bernarticích

Po více jak pěti letech od památné „Pánské jízdy“ na Tachovsko v listopadu 2008 jsem mohl tuhle akci uzavřít a do svého archivu zařadit kamenný kříž č. 0858 v Bernarticích. Došli jsme k němu v neděli 20. července v doprovodu bernartického patriota Václava Pinty a našli ho na místě, kde jsme ho mohli najít už na podzim 2008, kdybych ovšem měl popis z webu suehnekreuz.de, který kříž lokalizuje s udivující přesností skoro na metr. Bohužel jsme ho tenkrát neměli, a tak jsme dokonce hned dvakrát prošli nějakých pětadvacet metrů od něho v domnění, že „musí být“ o nějakých pár set metrů dál. Tam jsme pak skutečně kamenný kříž našli, ale jiný. Tu historii si ostatně můžete nalistovat tady v archivu, stačí kliknout sem.

Ta nedělní cesta na Tachovsko byla vlastně takový „přílepek“ k rodinnému výletu, o kterém se tady více šířit nechci a nebudu. Na trase jsme měli, kromě těch Bernartic, ještě další lokality s kamennými kříži, ostatně jich je v tom kraji mezi Tachovem a Stříbrem požehnaně, ale protože času jsme moc neměli, vybrali jsme si jen ty, kde byly křížky pěkně na ráně v intravilánu obce. I tak jich – s tím bernartickým – do mé galerie přibylo osm.

Pieta v kostele sv. Petra a Pavla v Bernarticích

Pieta v kostele sv. Petra a Pavla v Bernarticích

V Bernarticích jsme si díky panu Pintovi prohlédli i monumentální barokní kostel sv. Petra a Pavla, postavený v polovině 18. století na místě původního svatostánku, připomínaného už v roce 1384. Kostel, svou velikostí napovídající, že v Bernarticích dříve nejspíš žilo víc než těch dnešních necelých osm desítek duší, je v havarijním stavu, církev o jeho využití nemá zájem, a nebýt aktivity místního občanského sdružení, asi by se už nejspíše zřítil. Peníze na opravu kostela shánějí Bernartičtí, kde se dá, ale protože se dneska spíš nedá, vyjde jim to každoročně je oprava běh na dlouhou trať.

Smírčí kříž v Racově

Smírčí kříž v Racově

Z Bernartic jsme jeli do Racova, kde jsou evidovány dva kamenné kříže. Pěknější z nich, mohutný, metr dvacet vysoký žulový kříž stojí nedaleko cesty ke hřbitovu nějakých 50 metrů před hřbitovní bránou a podle místní pověsti připomíná tragickou smrt dítěte, které měl sežrat vlk. Jiná pověst zase praví, že tady nějaký sedlák o mariánském svátku oral, a protože nepřestal, ani když byl za to lidmi peskován, zvedl se najednou silný vítr a sedláka i s koňským potahem odnesl kamsi do pryč. Tak si vyberte… Druhý racovský kříž, stojící před posledním domem vesnice při cestě na Darmyšl, už dávno podobu kříže ztratil, zbyla jen noha připomínající tak trochu velbloudí hrb.

Pěkný kamenný kříž se nachází v nedaleké Prostiboři. Stojí přímo uprostřed obce u kostela na zatravněném náspu pod hřbitovní zdí a taky se k němu vážou dvě pověsti. Jedna připomíná neuvážené jednání jakési děvečky, která se v hospodě nabídla, že donese věnec z čerstvého hrobu, ale při akci ji vyrušil hrobník a ona strachy zemřela. O něco prozaičtější pověst dává kříž do souvislosti s tragickou smrtí děvečky z vedlejší vesnice, kterou zabil býk.

Santiniho barokní gotika v Kladrubech

Santiniho barokní gotika v Kladrubech

Čtvrtou a toho dne poslední zastávku jsme udělali v Kladrubech, kde jsme si pouze zvenku prohlédli monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie, po svatovítské katedrále a chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře největší církevní stavbu v Čechách. Kostel, který byl součástí kláštera založeného v roce 1115 knížetem Vladislavem, dostal současnou podobu po Bílé Hoře, kdy ho ve stylu barokní gotiky (nebo gotického baroka?) přestavěli podle plánů geniálního architekta své doby Jana Blažeje Santiniho Aichla. Klášter, který přežil i obsazení husity, byl za josefínské sekularizace v roce 1785 zrušený a sloužil pak jako sklad střeliva, kasárna a vojenský lazaret a naposledy (až do konce 2. světové války) jako rezidence rodiny Windischgrätzů.

Santiniho stavbu jsme si prohlédli jen zvenčí, dovnitř jsme se nedostali proto, že právě drželi hodinovou polední pauzu, a ostrouhali bychom, i kdyby měli otevřeno, poněvadž tady není možné platit kartou a potřebnou hotovost jsme neměli.

Kladruby jako obec mají taky svůj kostel a před ním kamenný kříž a tři křížové kameny, které sem byly přemístěny z různých míst v okolí. Chtěli jsme se potěšit pohledem na ně z terasy nedaleké cukrárny, ale ani to nám nevyšlo, přestože na zmrzlinu a kávu jsme ještě měli, neboť měli taky zavřeno.

Další fotky z výletu

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)