Po dvou pošmourných dnech jsme se v sobotu posledního října probudili do krásného slunného dne, což jsem já, známé to ranní ptáče, využil k průzkumu okolí našeho bydliště. Památek teda ve Hvězdě moc nemají, akorát kapličku z roku 1776 s poněkud předimenzovanou zvoničkou, která by se uplatnila i na daleko větším objektu, a pomník padlým z 1. světové války, kde je osm jmen a z toho pět Rindtů, dva Aloisové, Josef, Emil a Franz. Nechtěl bych být v kůži toho, kdo v osadě, tehdy se ještě jmenovala Stern, u Rindtů přebíral poštu. Než jsem se provětral, byli už mí kolegové po snídani, a nic nebránilo tomu, abychom se vydali na „horskou“ túru na krajinnou dominantu zdejšího kraje, 671 nadmořských metrů vysokou Zvičinu.

Číst více

Na tom, že Pánská jízda bude v roce 2015 „operovat“ ve východních Čechách, jsme se jednomyslně a bez diskusí shodli už koncem léta, kdy se po velké a vleklé rekonstrukci pro veřejnost znovu otevřel areál barokního hospitálu Kuks. To jsme si nemohli nechat ujít, a protože Kuks má od 1. listopadu do konce března zavřeno, odjížděli jsme o téměř měsíc dříve, než obvykle, ve čtvrtek 29. října 2015. Kromě prohlídky Kuksu a Braunova Betléma jsme měli na programu návštěvu sochařského parku v Hořicích, výstup na zdejší krajinnou dominantu Zvičinu, návštěvu romantické labské údolní přehrady Les království a v neposlední řadě i celý den na hledání kamenných křížů.

Číst více

Jestliže jsme si první tři dny naší expedice neměli stran počasí celkem na co stěžovat, v neděli nám nebesa dopřála od rána tolik deště, že jsme plány na výpravu na Helfenburk hodili za hlavu a vydali se autem do Roudnice nad Labem, kde jsme si užili pěkné dopoledne v Galerii moderního umění, a za půvaby a tajnostmi východního Českého středohoří jsme se vydali, až když se počasí „umoudřilo“. Itinerář v konečné podobě, jakou mu dal Rudolf, nastínil následující program lakonicky: „Autem po smírčích křížích v okolí Kravař a jinde podle pokynů Jirky Linharta,“ čímž mi dal poměrně volnou ruku a zbytku výpravy sebral možnost jakékoli kontroly nad mým činěním.  Že mě mí kolegové nezbili, dokazuje, že jsem se s tvorbou programu popasoval nejspíš dobře.

Číst více