V neděli 5. dubna jsem se při sledování pravidelného televizního strašení koronavirovou infekcí dozvěděl, že pan ministr Hamáček nemá nic proti tomu, aby si lidé vyšli „pro jiné myšlenky“ do přírody, pokud ovšem přitom nevytvoří srocení více než dvou osob. A tak jsme teda s kolegou Štefanem hned v úterý vyrazili do hor, podívat se na historické hraniční kameny na úbočí Vlčího hřbetu nad Mariánskou. Jeli jsme ovšem ve třech, společníka nám dělal můj „asistenční“ pes Brita.
Nejradostnější setkání jsou ta nejméně očekávaná. Takové bylo i naše setkání s Gutštokem o posledním únorovém víkendu, kdy jsme byli v Nejdku hosty na oslavě pátých narozenin človíčka, který mi říká dědo. Na Gutštoka jsme narazili asi v půl čtvrté odpoledne, když jsme se s Britou vydali do nedalekých Nových Hamrů, aby se to zvíře taky trochu proběhlo v lese.
V nevelké vesničce Přibyslav, ležící asi tři kilometry jihovýchodně od Nové Paky na staré silnici do Pecky, se nachází jeden z nejkrásnějších kamenných křížů na východě Čech. Robustní, víc jak 130 cm vysoký pískovcový monolit ve formě středověkých smírčích křížů, s druhotně vytesaným reliéfem Krista na kříži a lebkou se zkříženými hnáty pod ním, stojí v rohu zahrady stavení číslo 27, v létě poněkud zakrytý přerostlými větvemi vedle rostoucí jabloně. Můj „problém“ s tímhle křížem vzal počátek někdy na jaře roku 2017, kdy jsem si připravoval podklady pro dovolenou, kterou jsem chtěl strávit v oblasti Českého ráje. Zaujalo mě sdělení, že právě tento kříž si „do svého deníku nakreslil Karel Hynek Mácha v roce 1833“.
© Jiří Linhart 2011 - 2024 |
Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.
Mapa webu
Developed by Daniel Danielčák
