Jiří Linhart

Zajímavý hraniční kámen je k vidění na cestou od „Středu Evropy“ pod Dylení do bavorského Neualbenreuthu.

Nízké skalisko ležící přímo na státní hranici uznal v roce 1739 jako oficiální hraniční kámen sám Karel VI., král rakouský a český, otec Marie Terezie.
Další potentát, který měl s kamenem co do činění, byl v roce 1813 Napoleon II, legitimní syn Napoleona Bonaparta a jeho druhé ženy Marie Luisy Habsburské, obdařený při narození titulem „Král římský“. V roce 1813, kdy sídlil ve Vídni, nechal v souvislosti s výstavbou silnic v Evropě hledat „střed Evropy“ a při této akci byl na kámen vytesán letopočet 18N13. Otázkou je, jestli o tom legendární Orlík vůbec věděl – akce se samozřejmě dělala jeho jménem, ale jemu samotnému byly v roce 1813 teprve dva roky. Ostatně fakticky nikdy nepanoval, krátce po dosažení věku 21 let zemřel na tuberkulózu.
Další na kameni vytesaný letopočet 1844 připomíná rok, kdy se ustálila hranice mezi Českým královstvím a Bavorskem. Zatímco česko-saská hranice se nezměnila od poloviny 16. století (viz Juliusstein), v kraji pod Dylení to bylo složitější. Tady šla zemská hranice územím, které mělo dva „pány“ – bavorský klášter Waldsassen a kdysi svobodné říšské město Cheb, v první polovině 14. století připojené k českému království. Hranice tady byla pevně stanovena až po tzv. Fraischském vyrovnání v roce 1844.