Archiv 2015

Uplakaná adventní neděle ve Vogtlandu

Kdybychom to věděli, určitě bychom raději zůstali doma. Jenže jsme nevěděli, nezůstali, a tak jsme si tu třetí adventní neděli roku 2015 docela pokazili. Počasí, které už ráno nebylo nic moc, se během naší cesty do Vogtlandu rychle kazilo a nakonec z toho byla taková bramboračka, že jsme raději naše auto neopouštěli ani tehdy, když bylo kolem něco k vidění. Naštěstí, nebo lépe řečeno naneštěstí toho zas tak moc k vidění nebylo, ve srovnání s Bavorskem, saským Krušnohořím, a dokonce i českým pohraničím byla adventní výzdoba městeček a obcí, jimiž jsme projížděli, v lepším případě chudičká, většinou ale veškerá žádná. A tak jsem tu naší plechovou škatuli opouštěl vždycky jen v momentě, kdy jsme zastavili u nějakého kamenného kříže. Že je na ně tenhle kraj bohatý, stihli jsme jich za necelé čtyři hodinky deset, a protože jsme jich pro tentokrát víc na plánu neměli, byli jsme už kolem třetí odpolední doma.

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Pánská jízda na východě Čech, den pátý:
Návštěva Gothardu a cesta domů

Nadešel den pátý, našeho „východního tažení“ den poslední, a abych se přiznal, ani mě nemrzelo, že už se jede domů. Ne, že by tahle „Pánská“ byla nějak proti mému gustu, to bychom si špatně rozuměli, bylo to totiž právě naopak. Těch zážitků a „divů spatřených“ bylo tolik, že toho bylo na mě najednou nějak moc, tak, že už jsem nebyl schopný vnímat další. Asi to tak má být, asi se má člověk z cesty vracet spíše přesycený, než nenajedený. Asi to tak cítili i moji souputníci a přátelé, protože zastávku na cestě domů jsme měli plánovanou jen jednu, a to v Hořicích. Vlastně se tak uzavírala naše východočeská okružní jízda za kamennými památkami, vždyť právě tady, na Gotthardu, jsme ji ve čtvrtek pozdě odpoledne návštěvou stálé expozice v Galerii plastik začínali. Teď jsme si, na rozloučenou s tímto krajem, vyhradili čas na prohlídku Sochařského parku. Zobrazit další »

1 komentář

Pánská jízda na východě Čech, den čtvrtý:
Za kamennými kříži na jihu Trutnovska

Jen málo míst v Čechách je tak bohatých na kamenné kříže, jako jižní cíp okresu Trutnov. Na poměrně malém prostoru vymezeném na severu spojnicí Třebihošť – Dvůr Králové a na jihu nejjižnější obcí Trutnovska Velkým Vřešťovem se nejméně jedním křížem pyšní více než desítka obcí a celkem je jich tu po kraji rozeseto jistě víc než dvacet. S vědomím, že během jediného dne, který jsme si „na křížky“ vymezili, se všechny posbírat nepodaří, vybral jsem do plánu na nedělní výlet tucet těch, u kterých jsem nepředpokládal příliš složité hledání. Našli jsme je všechny, i když šňůra cest, na kterou jsem je navlékl, se hned na cestě ke druhému z nich přetrhla. Zobrazit další »

1 komentář

Pánská jízda na východě Čech, den třetí:
Zvičina, Les Království, Josefov a Velichovky

Po dvou pošmourných dnech jsme se v sobotu posledního října probudili do krásného slunného dne, což jsem já, známé to ranní ptáče, využil k průzkumu okolí našeho bydliště. Památek teda ve Hvězdě moc nemají, akorát kapličku z roku 1776 s poněkud předimenzovanou zvoničkou, která by se uplatnila i na daleko větším objektu, a pomník padlým z 1. světové války, kde je osm jmen a z toho pět Rindtů, dva Aloisové, Josef, Emil a Franz. Nechtěl bych být v kůži toho, kdo v osadě, tehdy se ještě jmenovala Stern, u Rindtů přebíral poštu. Než jsem se provětral, byli už mí kolegové po snídani, a nic nebránilo tomu, abychom se vydali na „horskou“ túru na krajinnou dominantu zdejšího kraje, 671 nadmořských metrů vysokou Zvičinu. Zobrazit další »

1 komentář

Pánská jízda na východě Čech, den druhý:
Den zasvěcený kamenné kráse

Téměř dvacetileté angažmá Matyáše Bernarda Brauna na panství hraběte Šporka přineslo obrovskou úrodu uměleckých děl, kterými tenhle gigant českého baroka vyzdobil nejenom areál kukského hospitálu a dnes již zaniklých lázní, ale i přilehlý „Nový les“. Tady se dodnes nachází většinou přímo do skal vytesaný rozsáhlý soubor biblických výjevů včetně monumentální betlémské scény Narození Páně, která dala celému souboru název „Braunův Betlém“. Byl to hlavní cíl naší pouti do východních Čech, a proto jsme se k němu vydali hned první den. Problém, vybrat si ze dvou variant, které nám  itinerář pro cestu ke Kuksu nabízel, za nás vyřešilo počasí – v poněkud pošmourném ránu jsme jednomyslně a bez diskuse zavrhli možnost, trmácet se víc jak čtyři kilometry pěšky přes pole, a jeli jsme autem. Parkoviště na silnici z Hřibojed do Žirče, kde naše pěší pouť Braunovým Betlémem do Kuksu a zpátky začínala a končila, leží na obrátce sedmikilometrové naučné stezky s poetickým názvem „Půjdem spolu do Betléma“. Začínat právě tady má tu výhodu, že první Braunovy sochy, na které narazí, jsou právě ty nejvíce ceněné. Zobrazit další »

1 komentář

Pánská jízda na východě Čech, den první:
Dobrodružství na cestě přes půl republiky

Na tom, že Pánská jízda bude v roce 2015 „operovat“ ve východních Čechách, jsme se jednomyslně a bez diskusí shodli už koncem léta, kdy se po velké a vleklé rekonstrukci pro veřejnost znovu otevřel areál barokního hospitálu Kuks. To jsme si nemohli nechat ujít, a protože Kuks má od 1. listopadu do konce března zavřeno, odjížděli jsme o téměř měsíc dříve, než obvykle, ve čtvrtek 29. října 2015. Kromě prohlídky Kuksu a Braunova Betléma jsme měli na programu návštěvu sochařského parku v Hořicích, výstup na zdejší krajinnou dominantu Zvičinu, návštěvu romantické labské údolní přehrady Les království a v neposlední řadě i celý den na hledání kamenných křížů. Zobrazit další »

1 komentář