Barborky nejsou zadarmo
aneb adventní pouť na Krudum


K tradicím, které pečlivě a rád dodržuji už hodných pár let, minimálně od doby, co jsem (pravda v dost pozdním věku) dostal rozum, patří výpravy pro barborky. Pár třešňových větviček ufiknutých na svatou Barboru a doma pak rozkvetlých pokud možno přesně na Štědrý den patří k „mým“ Vánocům stejně, jako koledy nebo betlém, který jsem si před asi pětadvaceti lety vystříhaný z papíru postavil do staré dřevěné bedýnky. Kdysi jsem pro barborky jezdíval na kole do třešňové aleje podél silnice u karlovarského letiště v Olšových Vratech, což bych dneska už nemohl nejenom proto, že s postupujícím věkem a chátrajícím zdravím nemám už na podobné nerozvážnosti dost elánu, ale i proto, že třešně u letiště padly za oběť úpravám silnice, podle mne úplně zbytečným. Dneska loupím barborky na nejbližší třešni od našeho domu v Lokti, osamocené u žlutě značené cesty ze Starého Sedla do Dvorů, a tam jsem si zašel i letos. Aby to nebylo tak úplně zadarmo, vzal jsem to pořádnou oklikou přes Krudum.

Východní vrchol Krudumu

Východní vrchol Krudumu

Krudum – pro ty, kdo to ještě nevědí – není žádné sprosté slovo, ale z celé sokolovské pánve dobře viditelná hora, vypínající se na severozápadním okraji Slavkovského lesa do výše 838 metrů nad mořem. Splést si ji není dost dobře možné minimálně o roku 2008, kdy byla na Krudumu postavena 50metrová telekomunikační věž s rozhlednou, která se od té doby stala vděčným cílem turistů a díky jíž dnes Krudum patří k nejnavštěvovanějším místům Slavkovského lesa.
Nejsem si tím zrovna stoprocentně jistý, ale mám za to, že většina z těch mnoha set turistů, kteří k téhle, pravda ne právě pohledné věži vystoupají, se domnívá, že právě dobyli nejvyšší vrchol Krudumu. Je to samozřejmě omyl, jinak bych o tom tady nepsal. Ve skutečnosti má masiv Krudumu vrcholky tři, přičemž ten s rozhlednou je s nadmořskou výškou 836 metrů mezi nimi prostřední. Z běžné turistické mapy 1:50000 to nelze vyčíst, ale když si tuhle oblast vyhledáte na mapy.cz a patřičně zvětšíte, máte to jako na dlani – nejvyšší vrchol hory je o dva metry vyšší než ten s rozhlednou a leží od něho asi 400 metrů vzdušnou čarou na severozápad a třetí, o pět metrů nižší vrchol je od rozhledny necelých 600 metrů na jihozápad.
My už jsme na Krudumu samozřejmě byli, dokonce jsme s Martinem vylezli těch 150 schodů na vyhlídkovou plošinu a zamávali odtud Marušce, která se té výška bála. Tentokrát jsem se na cestu vydal sám s cílem navštívit všechny tři vrcholy a na tom nejvyšším si prohlédnout a vyfotit proslulý „Francouzský“ kámen. Namlsaný nádherným počasím předchozího dne a příznivou předpovědí jsem s sebou vlekl poměrně těžký triedr, což se nakonec ukázalo být naprosto zbytečné. Vrcholky hor halila mlha, kvůli které byla sotva vidět vyhlídková plošina 30 metrů nad zemí a anténní nástavec na 50 metrů vysoké věži nebyl vidět už vůbec.

Hlavní vrchol Krudumu

Hlavní vrchol Krudumu - 838metrů nad mořem

Měl jsem přitom štěstí, že jsem těm rosničkářům nevěřil natolik, abych šel nalehko – vyhrožovali slunkem a teplotami nad nulou a místo toho bylo minus pět a funěl silný vichr, možná předzvěst uragánu Xaver, který tou dobou už na severu Evropy pozabíjel pár lidí a za nějakých 24 hodin měl vtrhnout i k nám do středu kontinentu. Mlha naštěstí nebyla tak hustá, abych netrefil na hlavní vrchol Krudumu a nenašel tam ten slavný „Francouzský“ kámen, ale pokus hledat v tom „mlíku“ na několikahektarovém víceméně placatém temeni hory třetí vrchol jsem raději vzdal.
Samotná cesta na Krudum byla také svým způsobem horror. Prvních pět kilometrů z Horního Slavkova (tam jsem dojel busem) k hájovně Třídomí to ještě šlo v pohodě, po suchém asfaltu, ale cesta z Třídomí k ruinám kostela sv. Mikuláše pod Krudumem byla tak zledovatělá, že jsem mnohokrát nahlas děkoval své sestře Evě za hůlky na nordic walking, které nám dala letos v květnu coby svatební dar. Zásluhu na tom, že jsem ty asi tři kilometry zvládl bez jediného pádu, má právě tohle nářadí. Hůlky jsem pak ocenil i v kilometrovém stoupání z rozcestí pod Krudumem na vrchol, která místy vypadala jako koryto zamrzlého potoka.

Hlavní vrchol Krudumu

Hlavní vrchol Krudumu

„Francouzský“ kámen na hlavním vrcholu Krudumu toho má s Francií společného pramálo. Postavili ho tady zeměměřiči Jeho Výsosti císaře Františka I., když v roce 1808 vyměřovali vojenské mapy západního pohraničí rakouské monarchie před blížící se válkou s Napoleonem, což ostatně dokládají i latinské nápisy, které na něm geodeti zanechali. Na jedné straně hlásá zkratka „Operatio Astro Trigo“ účel, za jakým byl kámen postavený – „Astronomicko trigonometrické měření“, a na druhé straně se ze zkratky „Reg Imp FR Pmo 1808“ dozvíme, kdo a kdy tu práci zadal – Imp FR Pmo znamená Imperator Francisco Primo, tedy císař František I. O téměř sto let později, v roce 1904 na kameni přibyl nápis „MA 1904 FR JO“, který tu při revizi zanechali geodeti císaře Františka Josefa (FR JO) a poslední, kdo se na kámen „podepsal“, byl někdy v 50. letech neznámý voják, který sem brutálně vytesal pro něho jistě důležité „ZA – 40“.
Kamení je na vrcholku Krudumu habaděj, jen na vrcholové plošině s věží jsou tři hromady balvanů a ani jedna z nich nevypadá na to, že by ji takhle poskládala matička příroda. Nejméně jednu z nich, a možná všechny tvoří kameny z původní rozhledny, která tady byla postavena v roce 1932 a pojmenována „Kempfova věž“ podle krásenského rodáka Andrease Kempfa (1865 – 1929), autora řady knih napsaných chebským dialektem. Po válce neudržovaná rozhledna se v 70. letech zřítila a dneska si ji mohou návštěvníci Krudumu prohlédnout akorát na fotkách na panelu umístěném na vrcholovém skalisku nedaleko současného ocelového monstra.

Ještě jeden kámen mě na Krudumu potěšil – nedaleko vrcholu na začátku průseku, kterým vedou poslední desítky metrů výstupové cesty, je hraniční kámen, na kterém jsem teprve doma při zpracování fotek objevil sotva znatelný vryp připomínající nostitzovskou kotvu. Na místě jsem nic takového neviděl, což ale při počasí, které na kopci panovalo, není žádný div. Vyplývá mi z toho jediné: další důvod vydat se na Krudum…

Další fotky z cesty na Krudum

Mlha a vichr, které panovaly na vrcholku Krudumu, se během sestupu o 170 výškových metrů níže na rozcestí u sv. Mikuláše rozplynuly a zbytek cesty do Lokte už nic podobného neztěžovalo. Neznačená lesní silnička, vedoucí v dolním úseku podél Supího potoka, mě dovedla až na žlutě značenou cestu do Starého Sedla a po ní k té „mé“ třešni, jejíž haluzky teď doma ve váze čekají, až rozkvetou.

barborky

Přeju Vám hezký zbytek adventu

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. #1 Vendis 23.12.2013 - 13.59

    Pohled na trosky původní rozhledny je opravdu smutný… Jen doufejme, že stále sílící komanč nebude mít zase šanci ukázat jaký je hospodář!
    Tak to byl jistě hezký výlet (i bez výhledu z věže).

(nebude zveřejněn)