Archiv 2011

Jak chutná „Vítr z Čech“
aneb malý adventní výlet do Bavor

Pohledat křížky na bavorském úpatí posvátné hory Dyleně jsem chtěl už někdy na začátku podzimu. Plánoval jsem si celodenní výlet, ráno vlakem do Lipové, pak pěšky přes Železnou hůrku do Neualbenreuthu, Buchgütlu a Hardecku a stejnou cestou přes Železnou hůrku do Lipové na zpáteční vlak. Jenže pokaždé, když už jsem měl sbaleno, do toho něco přišlo, a tak jsme cestu do Neualbenreuthu podnikli s Maruškou až v posledním týdnu adventu. Protože dny jsou ve druhé půlce prosince na tak dlouhou pěší túru krátké, jeli jsme autem.
Zobrazit další »

Žádné komentáře

Mha přede mnou, mha za mnou,
aneb Pánská jízda v Lužických horách – I.

Po výjezdech na Tachovsko, Domažlicko, Ašsko a do střední části Krušnohoří zamířila v roce 2011 Pánská jízda opět na sever Čech. V roce 2004 jsme ze své základny na Malé Skále vyráželi za krásami Českého ráje, rok nato jsme se pohybovali v pískovcových skalách Českého Švýcarska a letos jsme vyjeli ještě kousek dál na sever do Šluknovského výběžku. Hlavním cílem expedice bylo navštívit pár skalních hradů v údolí Křínice, pokochat se panoramatickými rozhledy z Luže, Vlčí Hory, Jedlové a dalších vrcholků Lužických hor, navštívit Jonsdorfu a Oybin v Sasku a v neposlední řadě najít pár kamenných křížů.
K lítosti své a jistě i mých druhů musím hned v úvodu konstatovat, že ačkoliv se nám náš itinerář podařilo naplnit téměř beze zbytku, moc jsme toho na svých cestách neviděli – celý ten skoro týden nás totiž doprovázela mlha, která nám rozhled omezovala v lepších případech na pár set metrů. V horších případech, které bohužel přicházely v momentech, kdy jsme se supěním vystoupali na nějaký vrchol s rozhlednou, byla viditelnost sotva pár metrů. Ale vezměme to raději chronologicky… Zobrazit další »

Žádné komentáře

Mha přede mnou, mha za mnou,
aneb Pánská jízda v Lužických horách – II.

Po výjezdech na Tachovsko, Domažlicko, Ašsko a do střední části Krušnohoří zamířila v roce 2011 Pánská jízda opět na sever Čech, kde jsme v roce 2004 naše pravidelná podzimní putování začínali. Tenkrát jsme ze své základny na Malé Skále vyráželi za krásami Českého ráje, rok nato jsme zkoumali krásy Českého Švýcarska a letos bylo naším cílem poznat Lužické hory. Kdo už má přečtený první díl této reportáže, ten ví, že největší překážkou na cestě k poznání byla mlha, a mlhou jsme se brodili i ve zbývajících třech dnech našeho pobytu ve Šluknovském výběžku. Zobrazit další »

2 komentářů

Umazávání restů na Chebsku
aneb přes Dřenici a Svatý Kříž do Waldsassen

Nejenom na „rodném“ Sokolovsku, ale i v sousedním okrese Cheb je několik křížků, které jsem na svých četných cestách buď minul nebo nenašel. Dva z nich jsem si mohl „odfajfkovat“ v neděli 6. listopadu během „rodinného“ výletu do Bavor. Po čtyřech víkendech, které jsem strávil většinou sám, neboť má žena vydělávala peníze, jsme se tentokrát na cestu vydali oba, a aby nám to lépe utíkalo, vzali jsme s sebou Martina. To je – pro ty, kdo ho ještě neznají, Maruščin pětiletý vnuk, velký rozumbrada, kterého jde jen velmi těžko odehnat od fotografování. Ostatně sami se přesvědčíte.  Zobrazit další »

1 komentář

U kolébky kamenné krásy západočeských kolonád

Osou Karlovarského kraje je třetí největší česká řeka Ohře. Putujeme-li podél jejího toku z Karlových Varů přes starobylá města Loket, Sokolov, Kynšperk a Cheb dále k pramenům řeky do Německa, dojdeme do kraje, který je se západočeskými lázněmi úzce spjatý, přestože se to moc nepropaguje a málokdo to ví. Zobrazit další »

1 komentář

Umazávání restů: Pirka aneb desetikilometrová túra z Teplé do Teplé

Když jsem před týdnem do mého katalogu zapisoval kříž v Kostelní Bříze a torzo v Rudolci a zjistil, že mám v okrese Sokolov zadokumentované všechny v současné době dohledané a existující kříže, napadlo mě podívat se, jak jsem na tom na Karlovarsku. Restů, nebo jak se dneska módně říká kostlivců ze skříně na mne vyběhla spousta, a tak jsem se rozhodl zbytek podzimu věnovat jejich umazávání. Zobrazit další »

Žádné komentáře