65 zhlédnutí celkem

Po víc jak půl roce, kdy jsem se věnoval takovým kratochvílím, jako byly silvestrovský pobyt na „JIPce“ karlovarské chirurgie nebo dvě krátké hospitalizace na koronárce tamtéž, jsem se na prahu léta sám uznal za zdravého natolik, abych se mohl opět věnovat tomu, co mě opravdu zajímá. A tak jsem se v pondělí 20. června vypravil vlakem do Stříbra, kde mě čekal „starý“ (ovšemže o čtvrt století mladší než já) kámoš Vendis. Společně jsme pak vyrazili za kamennými poklady Tachovska, a do odpoledne do mé databáze přibyly tři velmi ceněné „úlovky“.