Jedenáctý listopad se v naší rodině slavil, co pamatuju., Neměli jsme sice v přízni žádného Martina, ale toho dne se narodila naše maminka. V roce 1919, letos by jí bylo devětadevadesát let. Oslavili jsme to její nedožité jubileum ve stylu, jaký by se jí asi líbil, se vzpomínkou na ni jsme si udělali výlet po židovských hřbitovech na Chebsku. Dochovalo se jich v celém okrese šest – v Drmouli, Lázních Kynžvart, Lomničce, Poutnově, Malé Šitboři a Úbočí, my jsme si vybrali tu Šitboř a Úbočí. Obě ty vesnice se rozkládají na západním úpatí Slavkovského lesa v prostoru mezi Kynšperkem a Lázněmi Kynžvart, vzdálenost mezi nimi je sotva pět kilometrů. Obě byly založeny v době kolonizace zdejší oblasti, Malá Šitboř (Klein-Schüttüber) je písemně prvně zmiňovaná v roce 1299, Úbočí (Amonsgrün) v roce 1373. Židé se zde objevují někdy v první polovině 18. století, doloženi jsou jak v Malé Šitboři a Úbočí, tak i v nedalekém Milíkově. Hřbitovy jsou ovšem mladší.

Číst více

Už už to vypadalo, že bude s našimi podzimními výlety utrum. Během posledního říjnového týdne se počasí rapidně zhoršovalo, v neděli, kdy jsme slavili sto let Československa, u nás v Lokti dokonce sněžilo, ale pak se jako zázrakem opět vrátilo babí léto, a tak jsme se s Britou vydali na další putování Sokolovskem po stopách „ztracené civilizace“. Čekalo nás zhruba deset kilometrů z Kostelní Břízy do Krásné Lípy a zpátky, které jsme poctivě a bez újmy na zdraví odšlapali. A skoro na každém kroku bylo na co koukat.

Číst více