6 zhlédnutí celkem
Měsíc: Prosinec 2014
7 zhlédnutí celkem
Jesličky v kostele Nanebevzetí Panny Marie
Až do letošních Vánoc jsem netušil, že nedaleko Lokte v Kynšperku je k vidění betlém, jakých v Čechách zas tak moc není. Oči mi otevřela knížka „Putování za betlémy České republiky“, kterou jsem dostal spolu s dalšími dárky od Ježíška. Betlém, který opatrují v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku, je v tomhle průvodci uvedený jako jediný výtvor betlemářů z oblasti dnešního Karlovarského kraje, a tak jsme se k němu vypravili hned na Boží hod vánoční.
Ta cesta určitě stála za to a jsem přesvědčený, že nebude litovat ani ten, kdo to má do Kynšperka dál než my z Lokte. Unikátní „oblékaný“ betlém, který se rodil a proměňoval pod rukama několika generací kynšperských betlemářů více než půl druhé stovky let, jsme si prohlédli postavený do obrazu „Narození Páně“, v lednu by měly být přestavěn do scény „Klanění Tří králů“ a později „Útěku do Egypta“. Cesta do Kynšperka se dá spojit i se zastavením u jesliček v Dientzenhoferově poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny v nedalekém Chlumu sv. Maří a v samotném Kynšperku by bylo chybou neprohlédnout si jeden z nejstarších trojičných sloupů na Karlovarsku, dílo chebského sochaře Felsnera z roku 1700.
13 zhlédnutí celkem
Podobně jako v minulých letech, vydali jsme se i letos nasát trochu té adventní atmosféry k našim německým sousedům, hlavním cílem byla metropole saského Krušnohoří Annaberg. Lákadel bylo více, v první řadě návštěva chrámu sv. Anny, kde po celou dobu adventu probíhaly varhanní koncerty spojené s komentovanou prohlídkou kostela, a protože byla čtvrtá neděle adventu, těšili jsme se i na tradiční hornickou adventní slavnost s průvodem tisícovky krojovaných havířů. Abychom se cestou nenudili, naplánoval jsem to jako okružní jízdu s hledáním kamenných památek, které nám při předcházejících cestách do téhle oblasti jaksi unikly.
11 zhlédnutí celkem
Jestliže jsme si první tři dny naší expedice neměli stran počasí celkem na co stěžovat, v neděli nám nebesa dopřála od rána tolik deště, že jsme plány na výpravu na Helfenburk hodili za hlavu a vydali se autem do Roudnice nad Labem, kde jsme si užili pěkné dopoledne v Galerii moderního umění, a za půvaby a tajnostmi východního Českého středohoří jsme se vydali, až když se počasí „umoudřilo“. Itinerář v konečné podobě, jakou mu dal Rudolf, nastínil následující program lakonicky: „Autem po smírčích křížích v okolí Kravař a jinde podle pokynů Jirky Linharta,“ čímž mi dal poměrně volnou ruku a zbytku výpravy sebral možnost jakékoli kontroly nad mým činěním. Že mě mí kolegové nezbili, dokazuje, že jsem se s tvorbou programu popasoval nejspíš dobře.