Někdy se to schumelí tak, že člověk ví přesně, kde křížek hledat, má ho na dosah ruky, a přesto odchází s prázdnou. Nám se to stalo v září 2010, když jsme s Martinem courali okolo Chebu. V Podhradu jsme se potěšili malebnou skupinkou sedmi kamenných křížů ve slepé uličce s příznačným názvem „Ke křížům“, osmý, stojící nedaleko odtud za železniční tratí, jsme ale nenašli, přestože jsme byli pár metrů od něho. Kříž stojí zarostlý v trnitém roští o rozloze sice jen pár desítek čtverečných metrů, ale hustém tak, že je ve vegetačním období bez mačety neproniknutelné a neprůhledné. Takže jsme měli důvod, jet do Podhradu podruhé.