Jiří Linhart

Třetí největší město zemského okresu Vogtland s necelými 21 tisíci obyvateli leží 23 km severně od hraničního přechodu Kraslice – Klingenthal. V historickém centru města bezprostředně pod kulatou kamennou „zámeckou věží“ je v zahradě místního muzea malé lapidárium drobných kamenných památek, mezi nimi i čtyř středověkých kamenných křížů:

První zleva stojí nejhezčí kousek z celé skupiny, žulový klínový kříž s kruhovým vyztužením ramen a hlavy (udávané rozměry 163 x 80 x 19 cm). Na čele má zřetelně vyryté znamení meče. Ke kříži se neváže žádná pověst, nalezený byl totiž poměrně nedávno, v roce 1912 při výkopových pracech nedaleko zdejšího hřbitova. Na současné stanoviště se dostal v roce 2010 spolu s dalšími kříži z městského parku, kam byl umístěn ve 20. letech minulého století.

Druhý zleva je torzem vysokého štíhlého kříže s pouze naznačenými rameny a hlavou (udávané rozměry 92 x 32 x 22 cm). Kolem roku 1870 je uváděn na Reumtengrüner Straße nedaleko hostince Hanse Balzera, ve 20. letech 20. století byl odtud přenesen a spolu s dalšími třemi umístěn u cesty v městském parku a v roce 2010 s celou skupinu na současné stanoviště.

Třetí zleva je dobře opracovaný, vysoký latinský žulový kříž s krátkými rameny a nízkou hlavou (udávané rozměry 117 x 75 x 21 cm). Má poškozené pravé rameno, jinak je bez viditelných znamení. Původ kříže a jeho původní stanoviště nejsou známé, do roku 1883 je uváděný na Plavenské ulici (Plauensche Strasse) na později zbořeném kamenném můstku přes říčku Göltzsch, později byl zazděný v „ošklivé“ nábřežní zdi (in der hässlichen Ufermauer), odkud byl v roce 1924 vyjmutý a umístěný v místním parku, kde vydržel až do roku 2010, kdy byla celá skupina přemístěna do zahrady muzea.

Čtvrtý zleva (úplně vpravo) je žulový kříž s kónicky se rozšiřujícími rameny i hlavou (udávané rozměry 92 x 80 x 19 cm). Na čele, těsně pod spojnicí spodní hrany ramen jsou patrné pozůstatky jakéhosi kovového, nejspíš železného ukotvení. Novodobé osudy tohoto kříže se od roku 1883 shodují s jeho pravým sousedem, původ a starší historie jsou rovněž neznámé.

V době naší návštěvy v Auerbachu bylo muzeum zavřené (přestože byla adventní neděle!), a tak jsem si křížky mohl vyfotit pouze přes (naštěstí nízký) plot.