Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Měsíc: Duben 2020

Kolem Ptačí hory nad Krásnou Lípou

Loading

Ten kousek Krušných hor kolem Krásné Lípy, to bývala jeden čas taková moje „srdeční záležitost“. Jezdívali jsme tam s Maruškou pravidelně několikrát do roka, neboť tam žili její rodiče, a domů jsme si vozili houby, borůvky a brusinky, kterých bylo v okolních lesích vždycky dost. Od doby, co jsme se usadili v Lokti, dostal ale před Krušnými horami přednost Slavkovský les a Krásná Lípa se z našich vandrovních plánů nenápadně vytratila. Že jsme se tam vydali právě v tomhle koronavirovém čase, zavinil mail, ve kterém se přítel Ruda pídil po osudu zdejších „morových“ Božích muk z roku 1680. Že prý jestli je někdo neukradl, neboť je jeho bratr na místě nemohl najít. Takové výzvě nešlo odolat, a tak jsme holt poslední dubnovou neděli odjeli na Lípu.

Křížová cesta a Křížky v Pramenech

Loading

Obec Prameny (německy Sangerberg) v centrální části Slavkovského lesa má za sebou více než šest a půl století psané historie, poprvé je zmiňována v roce 1357 jako hornické sídliště a farní ves, v okolí se těžily stříbro a cín. Od 16. století se zdejší lidé začali zajímat o využití zdejších minerálních pramenů. V roce 1870 byly jihozápadně od obce založeny malé lázně a tři roky nato byly Prameny 30. dubna 1873 povýšeny na město. Bůhvíjak závratné prosperity si ale dlouho neužívaly.

Ke Kahlerovu pomníčku u Horních Pochlovic

Loading

Výlet za starými hraničními kameny mezi Mariánskou a Vlčím hřbetem nás namlsal a umanuli jsme si, že podobných útěků před karanténou spácháme víc. A jako na zavolanou mi hned den potom, co jsem na web pověsil svůj report z Vlčího hřbetu, přistál v poště zajímavý tip. Kolega Jirka Synek mi kromě slov uznání „Moc zajímavý článek o hraničních kamenech“ poslal i fotku pomníku z lesa kdesi u Horních Pochlovic i s návodem, kde ho hledat. A tomu se nedalo odolat…

Za hraničními kameny na Vlčím hřbetu

Loading

V neděli 5. dubna jsem se při sledování pravidelného televizního strašení koronavirovou infekcí dozvěděl, že pan ministr Hamáček nemá nic proti tomu, aby si lidé vyšli „pro jiné myšlenky“ do přírody, pokud ovšem přitom nevytvoří srocení více než dvou osob. A tak jsme teda s kolegou Štefanem hned v úterý vyrazili do hor, podívat se na historické hraniční kameny na úbočí Vlčího hřbetu nad Mariánskou. Jeli jsme ovšem ve třech, společníka nám dělal můj „asistenční“ pes Brita.

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák