Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rok: 2015 Strana 2 z 4

Pánská jízda na východě Čech, den první:
Dobrodružství na cestě přes půl republiky

Loading

Na tom, že Pánská jízda bude v roce 2015 „operovat“ ve východních Čechách, jsme se jednomyslně a bez diskusí shodli už koncem léta, kdy se po velké a vleklé rekonstrukci pro veřejnost znovu otevřel areál barokního hospitálu Kuks. To jsme si nemohli nechat ujít, a protože Kuks má od 1. listopadu do konce března zavřeno, odjížděli jsme o téměř měsíc dříve, než obvykle, ve čtvrtek 29. října 2015. Kromě prohlídky Kuksu a Braunova Betléma jsme měli na programu návštěvu sochařského parku v Hořicích, výstup na zdejší krajinnou dominantu Zvičinu, návštěvu romantické labské údolní přehrady Les království a v neposlední řadě i celý den na hledání kamenných křížů.

Jde to i po sedmdesátce,
aneb sedm křížů na cestě s Britou do Bavor

Loading

Výlet do Bavor, který jsme podnikli poslední den v září, byl svým způsobem výjimečný. Především to byl náš první výlet v právě započaté osmé dekádě mého žití, necelý týden po dovršených sedmdesátinách. Slavit mohla i naše Brita, neboť to byla její vůbec první zahraniční cesta. Musela kvůli tomu podstoupit pro ni zřejmě dost nepříjemnou proceduru čipování a my museli vysolit šest stovek za vydání jakési „psí knížky“ s doklady o této proceduře a očkování. Celkově byla ta cesta velice úspěšná, neboť jsme ani jednou nezabloudili a bez nejmenších problémů našli všech sedm kamenných křížů, jejichž nalezení jsem si ráno před odjezdem vzal do hlavy. Nebylo to moc složité, z nepřeberného seznamu téměř sta drobných kamenných památek evidovaných v tomto okrese jsem vybral ty, které by podle popisů měly být k nalezení nejsnáze, a také byly.

Cesta starých pánů na velocipédech
z Perštejna do Kadaně a zpátky

Loading

S návratem od tropického k normálnímu středoevropskému klimatu ožila i aktivita našeho neformálního sdružení „starých pánů“ na byciklech a po „zahřívacím“ výletě do Mílova se nám podařilo domluvit a dokonce i uskutečnit cyklovýlet do Kadaně. Jádro týmu tvořilo trio se součtem věku 208 let – bráškové Vladimír a Rosťa Hlavatých se mnou, věkový průměr nám snižoval akorát o generaci Míra Fuksa. Hlavním cílem byla hospoda našeho kamaráda Džuzy v Kadani a cestu tam jsem naplánovat tak, abychom neminuli smírčí kříž na cestě z Kadaně do Pokutic, který doposud v mém katalogu křížů chyběl.

Překvapení neberou konce,
na horách je pořád co objevovat

Loading

Objevy, ze kterých mám největší radost, jsou obvykle ty nejméně očekávané. Podobně nečekaně, jako jsme u silnice z Božího Daru do Horní Blatné narazili pod Blatenským vrchem na pěkně zachovalý kamenný ukazatel směru, objevil se před námi kousek odtud, akorát na jiné silnici, jiný nádherný kousek historického dopravního značení. Trojboký kamenný sloupek s dosud sice už špatně, ale přece jen rozeznatelným nápisem Gemeinde Bretitenbach, jsme našli na velmi zřídka používané místní komunikaci z Potůček na Ryžovnu v místech, kde ještě v době, kdy jsem se narodil, stávala nevelká obec Háje. 

Překvapení pod Blatenským vrchem

Loading

„Tento způsob léta zdá se nám býti poněkud nešťastným,“ řekli jsme si po třech týdnech marného čekání na den, kdy konečně sloupek rtuti v přístroji Celsiově klesne pod třicítku. Vedro, že by psa nevyhnal, letos nebere konce, a tak jsme se za trochou chladivého povětří vypravili na hory, konkrétně na Plešivec. Že bychom si tam, v nadmořské výšce 1028 metrů, museli dělat starosti s oblečením, to tedy ani náhodou. Palubní teploměr našeho Swifta na místě ukazoval něco mezi 26 a 27 stupni, bylo tedy pořád ještě velice teplo, ale proti pařáku tam dole v Lokti, kde tou dobou bylo ve stínu ke čtyřiceti, jsme si přece jenom polepšili. A nádavkem jsme se dočkali pěkné odměny – na zpáteční cestě nás pod Blatenským vrchem čekalo překvapení v podobě pěkně zachovaného kamenného rozcestníku, o kterém jsem až dosud neměl ani tušení.

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák