Dovolená v Českém ráji,
den druhý – skalní město Hruboskalské

V sobotu, druhý den našeho pobytu v Českém ráji, jsme se po ránu vydali do Jičína prohlédnout si město a v místních supermarketech dokoupit něco potravin, které se nám nechtělo v tom horku vláčet z domova. V Jičíně bohužel právě probíhal jakýsi jarmark, jedno z nejhezčích českých náměstí s podloubím kolem dokola bylo plné prodejních stánků a všude taková spousta lidí, že mě to docela otrávilo, a tak jsme po doplnění zásob v místním Lidlu vyrazili na Hrubou Skálu. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Dovolená v Českém ráji,
den první – Cesta do Železnice

Po více než dvou letech od Velikonoc 2015, kdy jsme si pořídili pejska, jsme se odhodlali vyrazit na rodinnou dovolenou. Netušíce, jak se naše Brita vyrovná s několikahodinovou cestou autem a celkovou změnou prostředí, vyrazili jsme jen na pět dnů. Cílovou destinací bylo městečko Železnice u Jičína, kde jsme si zřídili „base camp“ v penzionu Privat Olga. „Oučel cesty“, řečeno s KHM, byl nostalgický, nějak se mi zachtělo podívat se do skalních měst Českého ráje, kde jsem strávil, jak pozorný čtenář tohoto blogu jistě ví, podstatnou část mého mládí. Samozřejmě jsem k tomu naplánoval i pár kamenných křížů, z nichž většinu se nám skutečně podařilo vyhledat. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Měsíční krajinu najdete v Tatrovicích

K místům, která považuji za svůj „druhý domov“, patří vodní nádrž Tatrovice.  Bývaly doby, kdy jsem tam trávil kdejakou volnou chvilku. Byla tam vždy absolutně čistá voda, že kapku studenější, mi nikdy nevadilo, a byla tam sice neoficiální, ale prudérním komunistickým režimem tiše tolerovaná pláž, kde se mohl člověk beztrestně koupat bez plavek. Přehrada obklopená věncem pěkných lesů díky moudrému rozhodnutí úřadů, které nikdy nepovolily její břehy obestavět chatami, vypadala (při pohledu od hráze) skoro jako přírodní horské jezero kdesi v kanadské divočině. Jezdívali jsme sem na kolech celé léto každý trochu pěkný den, často jsme tu u vody jen tak „pod širákem“ přespávali. Pro mne to skončilo už v půli devadesátých let, kdy se u mne začala projevovat alergie na sluníčko a i krátký pobyt u vody byl těžce vykoupený svědivou vyrážkou po celém těle. Od té doby jsem v Tatrovicích víc jak dvacet roků nebyl a asi bych se tam už nikdy nevypravil, nebýt televizní reportáže o tom, že se přehrada vypouští. Totálně až do dna tak, že se dá v kterémkoli úseku přejít suchou nohou jednoho břehu na druhý. To jsem si nemohl nechat ujít…

Zobrazit další »

Žádné komentáře

Tři kříže v polesí Harabaska

Zajet se podívat do Rájova na kříž, půl století považovaný za utopený ve vodách přehrady Hracholusky, jsem se chystal už brzy na jaře, čas na to jsme si ale udělali až polovině května. Místo je od nás víc jak 80 kilometrů daleko, tak abychom takovou dálku nejeli kvůli jednomu křížku, našli jsme si v jeho blízkosti ještě tři další. Výprava, na kterou jsme vyrazili s Maruškou a Britou druhou sobotuv květnu, byla asi nejúspěšnější, jakou jsem doposud absolvoval. Program byl splněn, počítám-li dobře, na 125 procent: měli jsme na plánu čtyři kříže a našli jsme jich pět!

Zobrazit další »

2 komentáře

Kamenný rozcestník na Bludné

Jaro je ideální období na umazávání restů, a tak hned, jakmile jsem si „odfajfkoval“ z loňska odložený kříž u Ledec na Plzeňsku (viz předchozí příspěvek), vydal jsem se do Krušných hor, podívat se na kamenný rozcestník na Bludné. Na něj mě upozornil už na říjnovém setkání Aši kolega Jarda Frouz, ale záhy nato na horách napadl sníh, a to se mi tam zrovna trmácet nechtělo, takže nakonec ten sloupek na mou návštěvu čekal víc jak půl roku. Zobrazit další »

Žádné komentáře

Koordináty v hlavě aneb vítání jara na Plzeňsku

Na den přesně rok a měsíc po našem loňském „vítání jara“ v okolí Boleveckých rybníků jsme se letos s Vendisem vydali na první jarní vandr do míst, kde jsme svou pouť tenkrát předčasně ukončili. V lesnaté a jen mírně zvlněné krajině severozápadně od města Plzně. Na programu jsme měli čtyři křížky – krom toho na katastru obce Ledce, který jsme loni kvůli nepřízni počasí nestihli, ještě kříž v Mosticích a dva kříže v lesích u Úněšova. Počasí nám tentokráte přálo, takže úkol splněný na 100%, a jako „bonus“ výstup na vrchol sopky, tedy věc v tomto kraji opravdu nečekaná… Zobrazit další »

Žádné komentáře