Cibulka – spanilá rozhledna s pohádkovým názvem


Se začátkem září přišlo do našich končin dlouho očekávané ochlazení, a tak jsme se mohli s Britou vydat na první z našich podzimních toulek Karlovarskem. Pro začátek jsme zvolili vycházku krátkou, a aby nám na cestě nebylo smutno, přibrali jsme i Brity paničku a mou milou ženu Marušku. Cílem tentokrát nebyly žádné kamenné památky, nýbrž rozhledna s pohádkovým jménem Cibulka na Šibeničním vrchu nad městem Oloví.

Dominantou Oloví je novogotický kostel sv. Michaela Archanděla

S Olovím se to u mne má asi tak jako s Poutnovem. Že město toho jména existuje, jsem věděl „odjakživa“, mnohokrát jsem tudy projížděl vlakem ze Sokolova do Kraslic, párkrát jsem tu byl jako šofér ČSAD pro náklad skla a párkrát jsem tudy projížděl na kole. Vždycky jsem si přitom myslel, že celé slavné Oloví je jen sklárna, nádraží a těch pár baráků kolem trati a říčky Svatavy. Že vlastní město leží o půl druhého kilometru jižněji a o téměř sto metrů výše, jsem si „vygoogloval“, až když jsem hledal cestu k té slavné rozhledně. Osídlené to místo bylo pravděpodobně už někdy ve 14. století, ale první písemná zmínka je až z roku 1523, kdy Štěpán Šlik pro Oloví (tehdy Pleystadt) vydal horní řád a privilegia, zajišťující jeho hornický charakter.

Dominantou města, na kterém je opravdu pěkná akorát jeho poloha v údolí mezi zalesněnými vrchy, je novogotický kostel sv. Michaela Aarchanděla s vysokou sedlovou střechou a štíhlou hranolovou věží. První zmínka o kostele v Oloví sice pochází už z roku 1524, ten současný je ale daleko mladší; vystavěný byl až na začátku minulého století, ovšemže na místě kostela původního. Zajímavější než stavba sama je její historie:

Bourání starého kostela začalo 1. října 1987 a už začátkem prosince téhož roku bylo skončeno. Pak se skoro tři roky čekalo na stavební povolení, které bylo vydáno až v roce 1900, pak to ale šlo už jako na drátku. V roce 1901 byl položen základní kámen a už za půldruhého roku bylo hotovo – 29. září 1902 pražský arcibiskup kardinál Lev Skrbenský nový kostel vysvětil. Současný stav kostela, který byl v prosinci roku 2000 zapsán na seznam státem chráněných památek, je dost tristní. Zvenku to sice není moc vidět, ale stavba je v havarijním stavu a kostel je pro veřejnost nepřístupný.

Odpočinek na cestě k Cibulce – Maruška s Britou u kaple sv. Josefa

Necelý kilometr západně od města při modře značené turistické cestě na Šibeniční vrch stojí na okraji lesa pěkná kaplička. Zasvěcená je svatému Josefovi a stávala tu prý už kolem roku 1550. Od poloviny minulého stoleté nevyužívaná kaple chátrala, až se úplně rozpadla, současná stavba je výsledkem rekonstrukce, kterou v roce 2004 započal Olovský okrašlovací spolek.

Na cestě k Cibulce je ještě jedna kaple, vystavěná ve druhé dekádě minulého století na Šibeničním vrchu jako umělá jeskyně ze strusky vznikající jako odpad při tavení železa v bývalých železárnách v Rotavě. Místo, ležící zhruba ve středu trojúhelníka, který spojuje Oloví (Bleistadt), Krajkovou (Gossengrün) a Hřebeny (Hartenberg), bylo jako poutní místo známé už dříve, úmysl postavit tady kapli ke cti Nejsvětější Trojice pojali kolem roku 1915 tehdejší olovský farář Georg Marck se štukatérem Josefem Fischerem. Ten se ovšem dokončení díla, jež se za válečných časů rodilo velmi těžce, nedožil, neboť v září 1915 padl na frontě u Tarnopolu.

Rozhledna Cibulka byla vystavěná v roce 2014 na Šibeničním vrchu, ne ale na nejvyšším bodě 666 metrů nad mořem (tam je kaple Nejsvětější Trojice), nýbrž asi o půl kilometru dále na západ a o deset metrů níže na nejzápadnějším okraji na dva kilometry protáhlého vrchu. Štíhlá ocelová věž vysoká bezmála 30 metrů (přesně 29,32), zakončená cibulovitou kupolí, ve které je ve výšce 25 metrů nad úrovní terénu umístěná vyhlídková plošina, umožňující nádherný panoramatický výhled na vrcholky Krušných hor i pod nimi se rozprostírající Sokolovskou pánev, vroubenou hřebeny Slavkovského lesa. Věž, která byla postavená podle projektu ing. arch. Marcely Plaché z Ateliéru MONarch z Ostrova, patří k nejhezčím moderním rozhlednám, jaké jsem kdy viděl. Potěšilo mě i to, že není, jako mnoho současných rozhleden, jakousi druhotně využívanou telekomunikační věží, ale o věž určenou jen a jen proto, aby umožnila lidem rozhlížet se po světě.

Rozhledna Cibulka patří k nejhezčím, jaké jsem ky viděl

Za zmínku stojí i to, že Cibulka není první rozhlednou v oblasti kolem Oloví. Tu vůbec první nechal už v roce 1896 postavit majitel přádelen ve Svatavě Josef Schmieger na Boučském vrchu, který se do nadmořské výšky 667 metrů vypíná asi půl druhého kilometru východně od Šibeničního vrchu. Podobně jako Josef Fischer, který nikdy nespatřil kapli Nejsvětější Trojice, ani Josef Schmieger se naplnění svého snu nedožil, když ještě před dokončením stavby předčasně a jistě nedobrovolně zemřel rukou svého zaměstnance. Rozhledna na Boučském vrchu po jeho smrti chátrala, až musela být rozebrána, a následně byla znovu postavena na Šibeničním vrchu. Její poslední fotky pocházejí z roku 1938, během druhé světové války pak byla zničená.

Současná rozhledna se zrodila z iniciativy skupinky místních nadšenců, záměr byl formulován v roce 2007, stavět se ale začalo až po čtyřech letech, když se podařilo pozemek pro rozhlednu vykoupit od původního (rakouského) majitele. Základní kámen byl položen v srpnu 2011, vlastní stavba začala na jaře 2014 a ještě téhož roku, 31. srpna 2014 byla rozhledna oficiálně dokončená.  Celá přišla na pět milionů a tři sta tisíc korun, ze kterých větší část (3,6 milionu) dělala dotace z programu Leader MAS Sokolovsko a zbytek dodalo ze svého rozpočtu město Oloví.

Zpátky do Oloví jsme se od Cibulky vydali sice nejkratší, ale zdaleka ne pohodlnou žlutě značenou cestou spadající prudce po severním úbočí kopce. K výstupu nahoru bych ji rozhodně nedoporučil, kdo se má rád, měl by i na cestu zpátky volit trasu kolem kaplí Nejsvětější Trojice a sv. Josefa. Možností, jak dojít k Cibulce, je ostatně vícero, pěkná musí být trasa od železniční stanice Hřebeny přes hrad Hartenberk k Cibulce (3,6 km s převýšením 260 m) a dál na vlak do Oloví, a za zmínku stojí i varianta pro matky s kočárky nebo vozíčkáře, kteří se mohou k Cubulce pohodlně dostat z parkoviště na silnici z Krajkové do Studence téměř o rovině. Stačí si jen vybrat.

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Komentáře jsou uzavřeny.