Dovolená v Českém ráji,
den třetí – po stopách Karla Hynka Máchy


Třetí náš den v Českém ráji byla neděle, a to jsme usoudili, že na turisticky nejzajímavějších místech, jako jsou skalní města, hrady a zámky, bude lidí jako much, a tak jsme se vypravili trochu mimo oblast zájmu veřejnosti pohledat pár kamenných křížů. Doma jsem si udělal malý seznam obcí v okolí Železnice, kde by se takové kříže měly vyskytovat, a vyšlo mi z toho, že nejméně dvě z nich, Radim a Přibyslav, už téměř dvě stovky let před námi prokazatelně navštívil můj oblíbenec Karel Hynek Mácha. Hlavní cíle byly tím pádem jasné, den jsme ale začínali v obci, kterou „kníže básníků“ nikde nezmiňuje, i když navštívit ji vysokou mírou pravděpodobnosti mohl.

Kamenný kříž pod Troskami

Maruška s Britou na lavičce u kříže v Ktové

Ta obec se jmenuje Ktová a právě nad ní se tyčí majestátní symbol Českého ráje, zřícenina hradu Trosky, kterou Mácha během své krkonošské pouti v srpnu 1833 navštívil zcela určitě. Víme o tom z jeho „Zápisníku“, kam si „Plán cesty do Krkonošů z Prahy“ pečlivě zapsal. V pátek 23. srpna: „Ráno časně půjdeme do Valečova, odtud přes Kněžmostí do Kosti; zde zustaneme do jedenácti hodin, odtuď na Trosky, zde do 4 hodin, pak na Hrubou Skálu. Zde zustaneme přes noc.“ A hned v sobotu 24. srpna: „Ve štyry hodiny ráno zpátky přes Trosky do Jičína, kde pobudeme do devíti a o desáté hodině budeme v Radimi…“. Ktová je vzdálená od Trosek necelé dva kilometry a smírčí kříž se nachází v osadě Kabáty přímo na úpatí skaliska, na němž byl hrad vystavěn, na jeho východní straně, tedy směrem k Jičínu. Mácha tudy skutečně jít mohl (druhá možnost byla vzít to přes Újezd), a jestli tudy opravdu šel, tak si toho kříže všimnout musel!

Kamenný kříž v Ktové

Metr vysoký, pravidelně do pravých úhlů opracovaný pískovcový kříž s klínovou nohou stojí na severozápadním okraji osady Kabáty vpravo od cesty vedoucí k Troskám. Kříž je jedním ze tří na Turnovsku, u nichž se předpokládá souvislost se středověkou institucí smírčích soudů, a od roku 2001 je na seznamu státem chráněných památek (pod číslem 51230/6-6308). Na dnes už nezjistitelném místě v pravé části kříže byl vytesaný letopočet 1718, datace ale už někdy ve 2. polovině minulého století zanikla. Památkáři se o tom nezmiňují, ale na „keškařském“ portálu geospy.org jsem našel informaci, že kříž se původně nacházel o 20 metrů výše u cesty po starou třešní, ze které spadla mladá dívka a zabila se, že byl v 50. letech 20. století neopatrným traktoristou vyvrácen a pak se na několik let přestěhoval do zahrady jakési paní a až po Listopadu 89 byl vztyčen na současném místě.

„Máchův“ kříž v Přibyslavi

Ze Ktové jsme se vydali daleko na sever až do podhůří Krkonoš, přes Jičín a Úlibice do Mladé Paky a odtud do Přibyslavi, kde na soukromé zahradě naproti místní hospodě stojí skoro půl druhého metru vysoký krásný kříž s reliéfy Krista na kříži a lebky se zkříženými hnáty. Podle místní pověsti, která je ovšem zcela jistě mladší, než samotný kříž, byl na tomto místě oloupen a zavražděn mnich; chce-li tomu kdo věřit, tak prosím…

„Máchův“ kříž v Přibyslavi

Čemu by se ovšem věřit zrovna nemuselo, je údaj v knize Kamenné kříže Čech a Moravy a mnohokrát opakovaný na všech možných „křížkařských“ webech, že totiž tenhle kříž zaujal Karla Hynka Máchu natolik, že si ho nakreslil do deníku. O tom, že Máchu kříž v Přibyslavi skutečně zaujal, víme z jeho „zápisníku“, kam si poznamenal: „Oudolí před Radkyní, vzadu hory, před ní cesta napravo k Bělohradu, vlevo k Pecce. Blíž rozcestí kamenný kříž.“ Zápis není datovaný, ale zcela jistě vznikl během krkonošské pouti, neboť před ním jsou postřehy z návštěvy kartouzy ve Valdicích a následující poznámka je z Pecky, a to přesně odpovídá jeho „Plánu cesty do Krkonošů z Prahy“.
V kritickém vydání Máchova díla (Čs. spisovatel, 1986), jsou v „Zápisníku“ uvedeny (textem v hranatých závorkách) i kresby, kterými básník svoje poznámky ilustroval. Na stránkách, kde jsou poznámky z cesty „do Krkonošů“, jsou v citovaném vydání před poznámkou o „oudolí před Radkyní“ kresby Bezdězu, Kokořína a Kumburku, u záznamu o kříži ale žádná kresba uvedena není. Žádnou kresbu kříže v Přibyslavi neuvádí ani Bohumír Mráz v reprezentativní studii „Karel Hynek Mácha: Hrady spatřené“ (Panorama, 1988), která obsahuje všechny dochované Máchovy kresby a akvarely, a žádná zmínka o ní není ani v důkladné studii Dr. Fr. Krčmy „Karel Hynek Mácha na Novopacku“ (Soukromý tisk Besedy, 1940). Takže to s tou kresbou kříže v deníku bude asi stejné, jako s tím oloupeným a zavražděným mnichem – kdo tomu chce věřit, klidně může, nikomu tím neublíží…

Návštěva Přibyslavi je (alespoň pro nás byla) zážitkem velice příjemným. Kříž je sice za plotem soukromé zahrady, nějakých deset metrů od silnice a navíc téměř dokonale skrytý převislými větvemi vedle něho rostoucí jabloně, zahrada má ale nesmírně vstřícného majitele. Pan Brádle (pokud jsem mu při představování dobře rozuměl) nás ochotně pustil i se psem do zahrady až ke křížku, při focení dokonce pomohl přidržet větve jabloně a na rozloučenou mi věnoval reprint soukromého tisku dr. Krčmy o Máchovi na Novopacku. S takovými lidmi se nepotkávám každý den…

Nad hrobem Jana Beneše v Radimi

Z Přibyslavi jsme jeli přes Novou Paku a Úbislavice do osady Chloumek na úpatí 632 metry vysokého vrchu Kumburka se zříceninou hradu stejného jména a rozhlednou. V téhle bohem i lidmi zapomenuté vesničce jsme doufali najít kamenný kříž, který měl být za plotem zahrady stavení č. 9, tam ale žádný kříž nebyl a ani být nemohl. Teprve tady jsme totiž zjistili, že v okrese Jičín je ještě jeden Chloumek, kdesi u Hořic, a že jsme měli hledat tam. Poučení z toho plyne: Nespoléhat se na první, co nám webové vyhledávače, v tomto případě Mapy.cz, nabízejí.

Hrob rodiny Benešů z Radimi

Chloumek naštěstí nebyl tím druhým hlavním cílem dne, tím byla obec Radim. Máchologové dobře vědí, proč právě Radim, že odtud pocházel Máchův zřejmě nejbližší přítel ze studií Jan Beneš, jehož zde Mácha prokazatelně přinejmenším dvakrát navštívil. Poprvé se tady u tehdy už těžce nemocného přítele zastavil během své cesty „do Krkonošů“ v roce 1833, podruhé navštívil Radim o svatodušních svátcích v roce 1836, kdy se s Eduardem Hindlem mohli už jen zastavit u Benešova hrobu. Souchotiny ukončily život Jana Beneše 16. ledna 1834, a že jeho smrt Máchou hluboce otřásla, víme z dopisu, který napsal o čtyři měsíce později své milence Lori Šomkové. Píše v něm: „Chci navštíviti hrob jeho, jest mi svatý, světější než oltář mé idey; pročež chci očistěn, bez nenávisti k němu přikročiti,“ a dále: „Snad se na hrobě jeho naučím pokojně umříti a s ním ve chladném lůnu země snít o ztracených rájích, o nichž jsme snívali spolu, doufajíce, že na zemi takových nalezneme…“.

Místo posledního odpočinku Máchova přítele jsme našli snadno. Na hřbitov jsme narazili hned při příjezdu do Radimi od Dřevěnic na jihovýchodním okraji obce, hrob rodiny Benešovy je vlevo od vchodu u východní ohradní zdi. Na náhrobku je jen strohý nápis RODINA BENEŠOVA z RADIMI č. 30, kolik generací Benešů v něm odpočívá a je-li mezi nimi i Jan Beneš (1809 – 1834) se jistě někde zjistit dá, my se o to ale nepokoušeli. Rovněž jsme se nepokoušeli hledat Benešův statek, a ušetřili jsme si tím zklamání, neboť až po návratu z dovolené jsem se dozvěděl, že na jeho místě je prý skupinka „okálů“.

Smírčí kříž v Radimi bohužel hyzdí drátěný plot

Našli jsme ovšem smírčí kříž v Radimi, a také to bylo zklamání, neboť i ten stojí na oploceném soukromém pozemku, akorát že tady nebyl žádný ochotný pan Brádle, a tak jsem se musel spokojit s fotkou skrz drátěný plot. A to bylo pro tento den všechno, co jsme stihli. V horku, které panovalo, se nám už nechtělo trmácet se až do Lomnice nad Popelkou, kterou jsem taky zařadil na ten můj slavný seznam, veškerá naše aktivita se omezila na hledání kouska stínu, který jsme nakonec našli na terase restaurace U Jindry v Železnici. Na to, jak malý je dům, ve kterém ukrývá, je tahle hospoda až neuvěřitelně rozlehlá – kromě prostorného lokálu a terasy má řadu „salonků“, z nichž třeba ten svatební může pojmout až stovku lidí! Tak jsme si tam dali nějakou baštu a pár piv a bylo po neděli…

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)