Osobní blog novináře "na vejminku" a sběratele smírčích křížů

Rok: 2013 Strana 2 z 4

Toulky Polabím s telefonem před očima
aneb vynucený pokus o netradiční dovolenou

Loading

Fotografie, které doprovázejí následující reportáž, mají podstatně horší technickou kvalitu, než na jakou jsou čtenáři mého blogu zvyklí. Jsou totiž nafocené nikoli mou digitální zrcadlovkou Olympus, nýbrž mobilním telefonem. Ptáte se na důvod? Nebudu předstírat, že jsem chtěl experimentovat, a půjdu s barvou ven, i když člověk se svými selháními obvykle nechlubí. Ten Olympus totiž zůstal doma proto, že jsem ho tam prachsprostě zapomenul. V osmašedesáti letech občas něco zapomenout je asi normální, ale foťák – to se mi věru stalo poprvé! Nakonec ten mou vlastní roztržitostí způsobený „pokus o netradiční dovolenou“ s telefonem před očima místo u ucha nedopadl nejhůř, fotky na papír by z toho sice udělat nešly, ale pro webovou prezentaci jejich kvalita snad stačí. Ostatně posuďte sami.

Spanilá jízda do Bavor
aneb deset křížů kolem Rehau

Loading

Když už se někdo dá na „sbírání“ kamenných křížů, jako jsem se dal já před nějakými šesti lety, neměl by se flákat, jako se flákám já letos. Abych si trochu vylepšil bilanci a taky užil trochu jiného než českého vzduchu, vydal jsem se zase jednou do Bavor. Teda vydali jsme se – s Maruškou samozřejmě. Výsledkem je přírůstek desítky nových křížů, které jsme našli na poměrně malém území v okolí města Rehau v okrese Hof. Popravdě řečeno, byly to docela snadné „úlovky“, některé dokonce až moc snadné; stačí držet se popisů stažených z webu http://suehnekreuz.de/ a nedají se minout. Prvních šest ve Fohrenreuthu, Rehau, Wurlitzu, Quellenreuthu a Pilgramsreuthu jsme objeli na kolech, k dalším čtyřem v Draisendorfu, Kautendorfu a Tauperlitz jsme už zajeli autem.

Úspěch v Kynžvartu – napodruhé to vyšlo!

Loading

Před téměř dvěma lety jsem se se čtenáři mého webu podělil o zklamání z neúspěchu při hledání kamenného kříže na katastru Lázní Kynžvart, dneska se mohu pochlubit šťastným nálezem. Stačilo přitom docela málo – držet se důsledně popisu v katalogu „Kamenné kříže Čech a Moravy“, kde se píše: „Kříž je postaven u osamělého buku ve vzrostlém smrkovém porostu na levém břehu potůčku směřujícímu ke hradu Kynžvart“. Důvodem mého neúspěchu v září 2011 bylo, že jsem to vzdal příliš brzy – dub, pod kterým křížek stojí, je dost vysoko proti proudu v místech, kde potůček teprve nabírá sílu, aby byl alespoň trochu slyšet a lidským očím se skrývá v trávě. Údolíčko je v těch místech už úzké a hluboké a v šeru, které tam panovalo i za plného slunce, byl kříž vidět, až když jsme ho měli na dosah ruky. A nutno dodat, že jako první ho hlásila Maruška…  Mohl být v mé databázi dvoustý, takhle má pořadové číslo 279.

Zoigl je Zoigl aneb putování za šesticípou hvězdou

Loading

Se zpožděním, které zavinilo hlavně červnové „období dešťů“, odstartovala na počátku prázdnin naše Old Boys partička do nové sezony. Po „zahřívacích“ výletech „okolo chalupy“ jsme se na první větší cyklovandr vydali do Bavor. Ne moc daleko, jen kousek za hranice do kraje, který je v široširém světě známý svou pivní specialitou zvanou ZOIGL. Ráj všech pivařů se nachází v oblasti Hornofalckého lesa v blízkosti bavorsko-české hranice, kde se v několika městečkách dochovala staletá tradice komunálního vaření piva.

Co se dá vidět v Horních Lubech

Loading

Po mizerném jaru, kdy aspoň u nás v Lokti prakticky nešlo vytáhnout paty z domu, protože lilo skoro bez přestání s jedinou výjimkou, a to byl týden, kdy tu panovala úmorná vedra kolem pětatřiceti ve stínu, se ani začátek léta moc nevyvedl. Plánovat nějaké delší výlety na kole jsme se zatím neodvážili, a tak jsme s Maruškou vyrazili autem podívat se na zajímavý křížový kámen do Lubů.

© Jiří Linhart 2011 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autora.

Mapa webu

Developed by Daniel Danielčák