Nerad to říkám, ale jsem zas o rok starší. Chtěl jsem si k narozeninám udělat radost a s pomocí Pána, který zařídil pěkné počasí, a hlavně s pomocí mé ženy Marušky, která mi ráno přistavila auto a celý den mě vozila, se to podařilo. Pokud se nám v poslední době někde líbí, je to bavorský venkov, a tak jsme zamířili opět tam. Expedice měla dva cíle: zaprvé zaokrouhlit mou sbírku kamenných křížů na tři stovky a za druhé dopřát si něco na zub v „hlavním městě Zoigl piva“ Windischeschenbachu. Nějak se nám v poslední době daří, a tak i tentokrát jsem mohl všechny jednotlivé úkoly odfajfkovat jako splněné. Ba překročené, poněvadž jsme v tom Zoigl šenku ve Windischeschenbachu zapili kříž s pořadovým číslem 303! Zobrazit další »

Fotografie, které doprovázejí následující reportáž, mají podstatně horší technickou kvalitu, než na jakou jsou čtenáři mého blogu zvyklí. Jsou totiž nafocené nikoli mou digitální zrcadlovkou Olympus, nýbrž mobilním telefonem. Ptáte se na důvod? Nebudu předstírat, že jsem chtěl experimentovat, a půjdu s barvou ven, i když člověk se svými selháními obvykle nechlubí. Ten Olympus totiž zůstal doma proto, že jsem ho tam prachsprostě zapomenul. V osmašedesáti letech občas něco zapomenout je asi normální, ale foťák – to se mi věru stalo poprvé! Nakonec ten mou vlastní roztržitostí způsobený „pokus o netradiční dovolenou“ s telefonem před očima místo u ucha nedopadl nejhůř, fotky na papír by z toho sice udělat nešly, ale pro webovou prezentaci jejich kvalita snad stačí. Ostatně posuďte sami. Zobrazit další »