Jarní Pánská jízda
za „neznámými“ kříži na Toužimsko


Letošní jaro je skutečně podivné. Napřed to skoro měsíc vypadalo, že žádné nebude a v televizi o Velikonocích ukazovali plné sjezdovky, pak najednou bez varování přišly „hice jak v Africe“ a dneska, kdy píšu tenhle report, je už zase zima jako v psinci. Aspoň že jsme si ten jeden jediný opravdu letní den 25. dubna patřičně užili. V lety osvědčené trojici jsme vyrazili na historicky vůbec první jarní Pánskou jízdu. Byla to opět taková „minijízda“, trvala jen pár hodin toho dne po svatém Jiří, namířili jsme, stejně jako na podzim, opět na Toužimsko a do mé sbírky přibyly tři nové kříže.

Kříž u Kojšovic

Kříž u Kojšovic

První jsme nalezli na břehu říčky Střely pod Kojšovicemi. Oproti očekávání to nebylo nic těžkého, stačilo držet se popisu z německého webu suehnekreuz.de, sejít od Kojšovic podle vedení vysokého napětí ke Střele a po proudu řeky tak dlouho, dokud se na protějším břehu neobjeví chaty osady Peckovice. Křížek, který patří k nejhezčím na Karlovarsku, býval schovaný mezi stromy, ty jsou ale dneska odtěžené a tři čtvrtě metru vysoký kříž je na pasece jako na dlani. Patří k těm nemnoha, které jsou opatřené nápisem, ten je ale dneska už téměř nečitelný. Stáří se dá celkem spolehlivě odhadnout na nějakých čtyři sta let, Steinsdorfové (na křížku se dá ještě dnes vyluštit JOACHIM VON STENSDORF) drželi panství v nedalekých Miroticích v letech 1581 až 1624.

Druhý kříž jsme hledali v Rozporenském lese a najít ho bylo podstatně obtížnější. Paní Ivana Bečvářová z Chomutova (až tam se čte můj web!), která mě na „neznámý“ kříž upozornila a dokonce poslala podrobný plánek, se totiž trochu sekla. Křížek nakreslila u rybníčka při cestě odbočující ze státní silnice z Toužimi do Bezvěrova doprava kousek za odbočkou na Nežichov v místě, které je na mapě označené „U pohodnice“ (místní říkají rasovna). Jenže tam žádný rybníček s křížkem na břehu nikde není, a to jsme to prolezli skutečně důkladně.

"Neznámý" kamenný kříž u rybníčka nedaleko Bezvěrova

"Neznámý" kamenný kříž u rybníčka nedaleko Bezvěrova

Nakonec nás napadlo vyzkoušet další lesní cestu, odbočující z plzeňské silnice doprava až za místem, kde se zpátky napojuje stará plzeňská silnice, využívaná v dobách ještě nedávných jako odstavné parkoviště, a byli jsme úspěšní. Po nějakých čtyřech stech metrech, na hranici lesa a pastvin, byl rybníček jak z Rákosníčka a u něj kříž. Za pozornost stojí, že ačkoli o něm karlovarští znalci nevěděli, alespoň ti, které jsem oslovil, není uvedený v katalogu ani v dodatcích a nemají ho ani pánové Svoboda s Brojírem, našli jsme ho dodatečně na mapě KČT a dokonce dost přesně zakreslený. Kříž vypadá jako novodobá práce, je-li to tak doopravdy, ať posoudí jiní…

Křížový kámen v Čestětíně

Křížový kámen v Čestětíně

Z mapy, do které jsme se zahloubali na terase hospody v Bezvěrově, jsme vyčetli, že nedaleko odtud v Čestětíně by měl být křížový kámen, a tak jsme si tam zajeli a kámen podle té mapy opravdu našli. Masivní hranol, pravděpodobně žulový, ale „sáhnout“ si na něj nám nebylo umožněno, stojí asi metr za plotem privátní zahrady u polní cesty odbočující ze silnice na Březín na konci vesnice doprava. Má na čele vytesaný maltézský kříž v kruhu a další dva podobné, akorát podstatně menší, jsou na bocích. V katalogu se objevil až v dodatku z loňského roku pod číslem 2544, na webu smircikrize.euweb.cz je uveden pod číslem 0635.

Ruiny kostela sv. Blažeje

Ruiny kostela sv. Blažeje

Na rozloučenou s Toužimskem jsme si ještě udělali výlet k Blažejovskému rybníku, podívat se na ruiny kostela svatého Blažeje. Barokní poutní chrám tady byl postaven v letech 1732-33 na místě, kde stávala už v roce 1320 kaple. V 18. a 19. století býval vyhlášeným poutním místem, uvádí se až šest poutí do roka. Po druhé světové válce byly ovšem dny kostela sečteny, poslední tečku za jeho „životem“ udělal o Božím Těle roku 1957 blesk, po jehož zásahu kostel vyhořel a zůstaly jen obvodové zdi. Boží Tělo, jak jsem se dočetl na Wikipedii, je lidový název pro katolickou slavnost Těla a Krve Páně, která se slaví zhruba tři týdny po Velikonocích – doba velikonoční končí nedělí Seslání Ducha Svatého, následuje neděle Nejsvětější Trojice a čtvrtek po ní je vyhrazen právě slavnosti Těla a Krve Páně. Takže jsme tu byli skoro na den přesně 56 let po té smutné události.

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. #1 Voleman 13.5.2013 - 16.36

    …pěkně jsi to popsal čoveče… 🙂

(nebude zveřejněn)