Když jsem se před třemi týdny na cestě za starými patníky kolem Lokte radoval, že do našich končin konečně vtrhlo jaro, netušil jsem ještě, jaký obrat to počasí vezme. Další vandr jsem si naplánoval na Velký pátek, den kdy si svět připomíná ukřižování Ježíše Krista, který se letos slavil sice poněkud dříve, než bývá zvykem, už koncem března, ale přece jen týden po začátku kalendářního i astronomického jara. Za tu dobu, co jsem na světě, pamatuji ledasjaké vrtochy počasí, ale to, co nám předvádí letos, jsem ještě nezažil. Ráno se rtuť teploměru krčila dost hluboko pod nulou a než jsem opustil dům, musel jsem odhrabat asi pěticentimetrovou vrstvu čerstvě napadaného sněhu. Ani to mě ale neodradilo od prvního opravdu jarního výletu, který jsem naplánoval do Dražova.