Dvoustý kříž aneb zklamání i radost na vandru kolem Kynžvartu


Ve čtvrtek 8. září 2011 jsem po třech týdnech práce dokončil svou Galerii kamenných křížů a konečně se mi podařilo všechny své „úlovky“ odpovědně spočítat. Takže – za ty skoro čtyři roky od října 2007 jsem našel a nafotil doma v Česku 166, v Bavorsku 19, v Sasku 11 a v Polsku tři, dohromady nekulatých sto devadesát devět křížů. Jistě dobrý důvod pro to, vydat se v nejbližším možném termínu najít si ten jubilejní dvoustý, že. A tak se stalo.
Hned v sobotu ráno jsem sedl na vlak a přes Cheb dojel do Lázní Kynžvart, kde jsem chtěl navštívit ruiny hradu Kynžvart a najít křížek, který má podle popisu v knize Kamenné kříže Čech a Moravy stát „u osamělého buku ve vzrostlém smrkovém porostu na levém břehu potůčku směřujícímu ke hradu Kynžvart.“
Cesta z nádraží ke hradu byla docela únavná. Od nádraží Lázně Kynžvart jsou ke hradu Kynžvart zhruba čtyři kilometry, na kterých je třeba překonat víc jak 220 metrů převýšení. Nádraží Lázně Kynžvart leží v nadmořské výšce 605 metrů a je to nejvýše položená železniční stanice na trati Plzeň – Cheb, hrad Kynžvart s nadmořskou výškou 827 metrů je zase jedním z nejvýše položených českých hradů. Na cestě toho není moc k vidění, kór když nízko nad krajinou leží mlžný opar. Zastavit vyndat foťák mě donutily jedině zohýbaný železný křížek na kamenném soklu z poloviny 19. století, pomník padlým z 1. světové války, kostel sv. Markéty a pak nad Kynžvartem starý patník s vysekaným číslem 198 v lese na místě, kde nejspíš kdysi dávno odbočovala cesta někam, kam dneska už nikdo nechodí…

Ruiny hradu Kynžvart

Jeden z nejvýše položených českých hradů Kynžvart původně nebyl český, první zmínky o něm jsou z konce 12. století, kdy toto území patřilo k Bavorsku a kdy v těchto končinách právě probíhal vleklý spor mezi nově založeným klášterem v Teplé a pány z bavorského Hohenberga, kterému mimo jiné padl za oběť blahoslavený Hroznata. To bylo téměř půl století před tím, než byla zdejší krajina v roce 1242 smlouvou v Chebu připojená z českému království a hrad Kynžvart získal statut královského pohraničního hradu (Koenigswart, původně Kunigeswart). Zbytky věžovitého paláce se zaobleným severozápadním nárožím, které tu jsou dneska k vidění, pocházejí s vysokou pravděpodobností ze druhé poloviny 14. století.
Jestliže vznik hradu Kynžvart je zahalen závojem zapomnění, jeho zánik se dá datovat poměrně přesně. V závěru třicetileté války se hrad stal terčem útoku švédského vojska generála Wrangela, který nechal na návrší pár set metrů východně od hradu vybudovat mohutná pozemní opevnění, ze kterých jeho artilerie hrad ostřelovala tak dlouho, až v říjnu 1647 vyhořel (což jsem si přečetl na webu hrady.cz, na místě samém žádná informace není).
Zatímco hrad, který leží na žlutě značené turistické stezce jsem nalezl bez problémů, s křížkem už  problémbyl. Kynžvartské sedlo i stráň, zvedající se odtud ke Švédským šancím byly po předchozích silných deštích samá voda – ve vysoké trávě jsem si téměř okamžitě promáčel boty a neudržovaná cesta podél potůčku připomínala močály z „Krále Šumavy“, Vzrostlého smrkového porostu s tu a tam rostoucími osamělými buky byly vůkol celé hektary, prodral jsem se asi ke čtyřem, ale pak jsem to vzdal. Kynžvartský křížek si holt budu muset najít jindy.

Kaplička v Úbočí

Kaplička v Úbočí

Kdyby nebylo zklamání z neúspěchu pod hradem Kynžvartem, asi bych poslechl rady hostinského Bučka z Kynžvartu, který mě varoval před námahou cesty lesem do Úbočí. Jenže když jsem chtěl ještě ten den zaokrouhlit svou sbírku na dvě stovky křížů, musel jsem tuhle štrapáci podstoupit. A tak jsem – v mokrých botách! – šlapal čtyři kilometry do kopce a pak stejnou porci dolů, abych tu svojí radost našel pár desítek metrů za Úbočím na silnici do Dolního Žandova. Byla to radost dvojí, neboť křížek, o kterém se píše, že „stojí u téměř zničené kapličky“, jsem našel stát u kapličky nedávno opravené! Však jsem tu radost taky zapil dvěma žejdlíky piva na terase hospody „Pod kostel“, odkud jsem měl pěknou vyhlídku na „Cikánský kříž“ usazený s dalším křížkem u bočního vchodu do kostela.
Další fotky v Galerii

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. #1 Eva Adamcová 14.9.2011 - 16.39

    Tak abys měl aspoň jeden komentář, tak to komentuju, a to tak, že pochvalně. Jsi můj statečný bratr, který neváhá a hledá, dokud nenajde. Takže gratuluju ke dvoustovce, to už je docela slušný výkon. papa, sestra

  2. #2 Daniel Danielčák 14.9.2011 - 19.44

    Páni, taková dobrodružná štrapáce!
    Blahopřeji ke dvoustému křížku!

(nebude zveřejněn)