Pánská jízda na lovu smírčích křížů – IV.


Kapitola čtvrtá o úporném, leč marném hledání křížku u Pily, návštěvě skalní sluje Salka a o cestě z České Kubice do Trhanova po železnici

Den druhý našeho pobytu na Chodsku, v neděli 16. listopadu jsme za pěkného počasí vyrazili na „odpočinkovou“ túru do České Kubice, odkud jsme se do Trhanova chtěli vrátit vlakem. Hned v první vsi na naší cestě, která se jmenovala Pila, jsme měli nalézt smírčí křížek, ale ať jsme hledali, jak chtěli, žádný jsme nenašli, přestože jsme se až úzkostlivě drželi jak popisu v katalogu, tak mapy. Taky důvod, proč se sem někdy vrátit…

Podzim na Babyloně

Podzim na Babyloně

Babylon, kdysi proslulé letovisko, jsme našli ve stavu spíš k pláči, rybník vypuštěný a všude kolem liduprázdno. Většina těch kdysi honosných hotelů a rekreačních vil, změněných v dobách komunistické hrůzovlády na rekreační zařízení ROH, dnes vypadá, že jsou v lepším případě před zavřením a v horším před demolicí. Možná je to v sezoně lepší, ale kdo ví…

Z Babylonu jsme se vydali po cestě přes přírodní park Zelenov se dvěma pěknými rybníčky do Staré Pasečnice, než jsme tam ale došli, bylo už dost hnusně – chladno, vítr a déšť. V obci, o které existuje první písemná zmínka už z roku 1393, je největší pamětihodností čtyřsetletá lípa velkolistá, chráněná od roku 1980 pro svůj věk, vzrůst i estetickou hodnotu. Strom, který má obvod kmene 465 cm a dosahuje výšky 29 metrů, před lety svými mohutnými kořeny narušil opěrnou zeď nad silnicí tak, že místní radnice musela nechat vystavět novou. Vyšlo to tenkrát v roce 1992 na 105 tisíc, na obec, která má i s Novou Pasečnicí necelé dvě stovky obyvatel jistě nemalé peníze.

Skalní sluj Salka a pan profesor Špora

Skalní sluj Salka a pan profesor Špora

Skalní sluj Salka ležící na katastrálním území Pasečnice asi dva kilometry od obce v nadmořské výšce cca 570 metrů je něco kolem šesti metrů široký a asi dva metry vysoký vstupní portál zatopeného dolu, ve kterém se od 17. století těžila kyzová břidlice na výrobu kamence. Na informační tabuli jsme se mohli dočíst, že kamenec neboli síran hlinitodraselný je čirá krystalická látka, která se hojně používala například v koželužství, barvířství, lékařství a potravinářství, bohužel už tam nebylo uvedeno, k čemu se používala. Důl zanikl koncem 18. století, když byl náhle zatopený vodou. Podle nepodložených pověstí přitom přišlo o život na dvě stovky havířů.

Česká Kubice, kam jsme ze Salky došli pohodlnou „Sedlákovou“ cestou přes Starou Huť, je poslední železniční stanicí na cestě do Německa. Něco jako třeba Plesná nebo Potůčky, jenom s tím rozdílem, že tady mají výdejnu jízdenek s čekárnou, kde si poutník může sednout bez obav, že skončí na infekci. Jízdenky nám prodal muž v nejlepších letech, který pak s červenou čepicí na hlavě odbavil na minutu předně jedoucí vlak. V něm nám průvodčí, zase muž v nejlepších letech, poradil, že přestoupit na vlak do Trhanova můžeme na zastávce, ze které je to do města blíž než z hlavního domažlického nádraží, a přidal radu, kam si v Domažlicích zajít na Koutecké pivo. A radil dobře, pivo nám chutnalo! A když nám pak do třetice všeho dobrého ve vlaku do Trhanova přišel cvaknout lístky opět mužský v nejlepších letech, začal jsem se cítit jako někde v železničním ráji…

Sdílejte:
  • Print
  • Facebook
  • Twitter
  • Google Bookmarks
  • email
  • Bookmarky.cz
  • Top Články.cz
  • Linkuj.cz!
  • TOPodkazy.cz
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (zatím nehodnoceno)
Loading...
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)